Dnešní putování začneme v Harrachově.
Původní ves Dörfl byla založena v 17. stol. a poč. 18. stol. přejmenovaná po majitelích na Harrachov.
Dříve než se stal Harrachov nejznámějším turistickým a sportovním střediskem západních Krkonoš, proslul daleko za hranicemi Čech svým sklářstvím. Vznikla tu tradice prvotřídně ručně vyráběného foukaného, broušeného, ale i rytého a malovaného či jinak zdobeného skla. V nově otevřeném muzeu skla jsou vystaveny skutečné skvosty sklářského umění.
Ve ski muzeu, které se nachází ve 2. podlaží sklářského muzea, jsou k vidění vítězné poháry i medaile úspěšných harrachovských lyžařů. Prohlédnout si můžeme rovněž výstroj lyžařů od historie po současnost.
Přímo v objektu harrachovské sklárny je historická brusírna skla a malý pivovar. Vedle sklárny je novogotická kaple sv. Alžběty se skleněným zvonkem. Ve zdejší sklárně jej odlil r. 1916 Julius Klinger. Zvonek je 50 cm vysoký a váží 10 kg. Nad svým portálem nese znak rodu Harrachů - tři paví pera. Uvnitř kaple je umístěn oltář z benátských zrcadel.
Po prohlídce sklářského a ski muzea vyrážíme na procházku městem a směřujeme k Mumlavskému vodopádu. Stoupáme lesem, míjíme znovuobnovený mokřad, kde si můžeme posedět a pozorovat půlce, žáby, šídélka, ... a brzy dojdeme k Mumlavské boudě. Původně to byla harrachovská hájenka, od přelomu století slouží jako výletní restaurace. Prohlédneme si Mumlavský vodopád, asi 12 m vysoký skalní stupeň v žulovém řečišti. Nejmohutnější je při jarním tání, naopak v zimě často zamrzá a stává se z něj ledopád. Přímo pod vodopádem i jinde v řečišti Mumlavy nalézáme pěkné ukázky tzv. evorzních jevů - obří hrnce ("Čertova oka") a ohlazy.
K vodopádu nás dovede také modře značená trasa s Liščí stezkou pro děti. Případně nás doveze žlutý vláček.
Přejdeme most pod vodopádem a po žlutě značené trase přes Rýžoviště a silničkou podél Ryzího potoka a Skalní stěny sejdeme po zelené značce zpět do Harrachova.
Snímky zde
