Téměř letní vycházka

Uzavírku silnice, tedy absenci aut, jsme s Filipem využili k tomu, že jsme vyrazili po silnici k rybníku za Medřičí a podél Mýnské Javorky, a Filip neusel jít na vodítku. Cestou jsme zcela nečekaně narazili na heřmánek. Vždycky si s sebou na vycházku beru takový menší látkový pytlík. Filip na mě trpělivě čekal, až pytlík naplním.

Šli jsme podél Mlýnské Javorky. Díky rozsáhlému kácení je teď kolem rybníka široká cesta, hotová dálnice.

Na stromě jsem nemohla přehlédnout velké hnízdo. Komu asi patří?

Na jiném stromě zase pokřikoval strakapoud. Někde blízko měl v hnízdečku mladé, slyšela jsem je štěbetat.

I tady bezpochyby někdo bydlí.

Pokus o vyfocení páteříčka moc nevyšel.

A pokus o vyfocení vzdáleného hejna kačen. Teprve doma jsem zjistila, že mezi nimi bylo i pár čejek chocholatých. ..... To jsou ti dva ptáci v popředí.

Letos na motýly moc štěstí nemám. Babočka bodláková (?) se vyhřívala na cestě.

Vypadá to na pěknou úrodu špendlíků. Už se těším!

Na louce se ostošest sbíralo seno.

Heřmánek jsem doma rozložila na ošatku a už se suší.

A takhle u nás včera vypadalo nebe po zapadu sluníčka.

Také máte pocit, jakoby venku už vonělo léto?

Přeji vám příjemný víkend.

Živočichové i rostlinky

Když jsem šla s Filipem na průzkum rozkutaného mostku, vraceli jsme se domů po louce. Pořídila jsem cestou pár snímečků. Dnes je u nás chladno (před chvílí jsem byla zatopit a je to docela příjemné) a pošmourno. Ale ten den bylo slunečno a tepličko.

Na listech stulíků se "opalovaly" žáby.

Na louce kvetly růžovými květy kohoutky luční,

tak jsem si natrhala kytičku do vázy.

Ve vysoké trávě se modraly pomněnky.

Na stéble trávy seděl lumek (snad jsem ho pojmenovala správně),

sameček motýlice

a svoji chvilku si uživaly i mouchy.

Na zahrádce kvete pažitka a její kvítka umí udělat parádu i ve vázičce.

Dneska jsem na záhonku utrhla první letošní jahůdku.

Už se těším, až budeme jahůdky mlsat ve velkém.

Přeji vám krásné květnové dníky.

Oprava

Od minulého týdne je uzavřená silnice vedoucí kolem nás na Jičín. Důvodem je oprava mostu kousek za obcí. Radovali jsme se, že budeme mít na několik málo týdnů klid, že kolem nebudou jezdit žádná auta. Ovšem co se tu dělo v pondělí a v úterý, to byl mazec! Řidiči nerespektovali nebo přehlédli (bylo to celkem špatně označený) objížďkové značky a všichni se tu před námi otáčeli, couvali, vraceli zpět. Hrůůůůza!!!! Divili jsme se, že se tu nestal nějaký malér.

Byl to takový mazec, že jsem volala na policii, aby s tím přijeli něco udělat. Druhý den to tu obhlížela paní starostka a teprve upravovali značení. Od středy je to lepší, ale stále se najdou "střelci", kteří značení nerespektují.

Pak je potřeba otočit přívěs, auto a hurá zpět!

Najdou se i tací, kteří pokračují v cestě po louce. To bude mít pan majitel radost!

Mostek už je vybagrovaný

Od čtvrtka se na staveništi nic nedělo. Až dneska po obědě dorazili se stavební buňkou

a přivezli nějaký materiál. S tím museli nějakých cca 250 m k mostku zacouvat.

Takovou "neobvyklou podívanou" tu budeme mít do začátku září.

Já mám hlad!!!

Včera jsem si chtěla v zahradě vyfotit holuba hřivnáče. Než jsem ale došla dolů, holub mi ufrnkl. Pobíhal tam ale špaček a v závěsu za ním mládě. To usilovně křičelo, čekalo, až rodič uloví hmyzáčka a vhodí mu ho do zobáčku. Pohled na ně byl docela komický.

Mládě špačka

Mládě bylo rodiči neustále v patách

Rodič usilovně pobíhal a hledal papu

Mládě se neustále hlasitě dožadovalo potravy

Přeji vám pohodový zbytek pátečku a prima víkend.

Tak jsem to chtěla

Vždycky mě mrzelo, že moje snímečky pípálků mají příííšernou kvalitu. Když jsem teď vybírala nový foťák, jedním z kritérií byl vyšší zoom. Na následujících snímečcích můžete mrknout, jak jsem vyfotila pípálky na naší zahradě. Snímečky jsou focené na nejvyšší zoom (foťák ma zoom 50x), oříznuté a zmenšené.

Vyzpěvující rehek seděl u sousedů na střeše

Drozd kvíčala

Další drozd. Jen nevím, jestli brávník nebo zpěvný.

Zvonek

U nás od rána prší a je pošmourno.

Mějte pohodový zbytek pracovního týdne.

Hnízdění sýkory koňadry

V dutině staré jabloně na našem dvoře zahnízdily sýkorky koňadry. Hnízdečko je bohužel hluboko v dutině, takže drobotinu není vůbec vidět. Z hlouby stromu je slyšet jen pípání. Vyfotila jsem tedy alespoň rodiče, jak se o svoje mláďátka starají.

Sýkora koňadra - největší a nejtěžší evropská sýkora, 14 cm dlouhá a 20 g těžká. Koňadry mají nedostatek hnízdních možností, a proto hnízdí i ve stojících nebo ležících rozbitých kbelících, v rourách od kamen, ve schránkách na dopisy a dokonce i v lesních budkách vyvěšovaných pro sýčky.

Sýkora si vybírá dutinu a staví v ní hnízdo na ptáka neobvykle pořádně. Především plní dutinu mechem, pokud jen může. Rouru od kamen naplnila např. několik metrů vysoko. Nahoře v mechu je hluboce polokulovitá, chlupy a peřím vystlaná miska. Hnízdo je velice teplé, jinak by samička nemohla zahřívat svých 10 - 13 vajíček, dlouhých asi 17 mm (největší sýkoří vajíčka). Samička začíná sedět na vajíčkách až po nakladení celé snůšky, do té doby přikrývá snůšku hnízdním materiálem.

Mláďata krmí oba rodiče. Přilétají k hnízdu s každou jednotlivou larvou a za den absolvují až 900 takových letů. Mládé sýkory opouštějí dutinu po 18 - 20 dnech, zůstávají téměř dvakrát tak dlouho v hnízdě, než jiní stejně velcí ptáci.

Sýkora přilétá s larvou

Odlet z hnízda pro další larvu

I v koňadřím hnízdečku se musí uklízet

Vajíčka a sýkoří holátka (snímeček jsem přefotila z atlasu ptáků)

Přeji vám pohodovou neděli. Užívejte si krásné májové dny.

Květy v květnu

Jaro, květen a kytičky jednoznačně patří k sobě. Všechno kolem kvete, voní, hýří barvami. Tréninkově jsem nafotila nějaká kvítka. Třeba jen tak pro potěchu oka.

Vistárie v zahradě

Šťavel

Šeřík

Hloh

Přeji vám pohodový pátek a krásný nadcházející víkend.