Proč kopřiva pálí?

V těchto chladných a deštivých dnech, kdy je všechno podmáčené (Cidlina byla opět vylitá do luk), se mi na vycházku moc nechce. Doma je stále co dělat, kór když má člověk zahradu. Dozrávají jahůdky, třešně, .... A když mám navíc v práci "naordinovaný" nepřetržitý provoz (4 dny práce, 1 den volno), to pak na nějaké focení čas nezbývá. Zašátrala jsem teda ve své výstřižkové krabici a našla zajímavost, tentokrát ne z říše hmyzáčků, ale z říše rostlinek.

Víte, proč kopřiva pálí?

Mnoho rostlin je ozbrojeno dráždivými chlupy, které se zlomí i při lehkém dotyku a vniknou do nechráněných oblastí těla útočníka. Je to účinný obranný prostředek proti okusujícícm živočichům, kteří mají jemné nozdry a tlamy. Kopřivy však jdou ještě o krok dál.

Chlup kopřivy je pevný a dutý jako podkožní jehla. Uvnitř je tekutina, jež obsahuje jednak histamin (jednu z hlavních příčin lidské alergie), jednak látku podobnou vosímu jedu. Na konci chlupu je drobounký korálek, který praskne, když o něj živočich zavadí. I jemný dotyk stačí k tomu, aby tvrdý hrot chlupu pronikl do kůže vetřelce. Současně působí měkká báze chlupu jako stříkací balónek a vypudí jedovatou tekutinu postiženému do rány.

Vyběhnout na zahradu a nějakou kopřivku vyfotit nebyl taky problém.

Přeji vám pohodový zbytek první prázdninové neděličky a krásný první prázdninový týden.

Z Veřovic na Velký Javorník

V minulém článečku jsem vás zavedla do obce Hodslavice. Můžeme se odtud vypravit na turistický výšlap přes Huštýn a Trojačku na Velký Javorník - nejvyšší bod Veřovických vrchů, ležících v oblasti Moravskoslezských Beskyd v západní části Karpatského oblouku. My jsme se na Velký Javorník vypravili z obce Veřovice. Jakýmsi "řízením osudu" jsme dojeli až k hájence, kam je jinak vjezd zakázán. Jakýmsi "řízením osudu" jsme potkali pana hajného a s jeho laskavým svolením jsme parkovali před hájenkou.

Na vrchol Velkého Javorníku (918 m.n.m.) jsme stoupali lesní cestou po modré TZ.

Na vrcholu jsme se občerstvili u turistické chaty, která zde byla vybudována v r. 1935 a patří mezi nejnavštěvovanější místa v Beskydech.

Za pěkného počasí je z Velkého Javorníku krásný výhled na Lysou horu, Smrk, Kněhyni, Radhošť, Nořičí, na Palkovické hůrky či na horský masív Ondřejník. Za dobré viditelnosti můžeme dohlédnout do Jeseníků, na Oderské vrchy nebo na Ostravsko.

Zpět do Veřovic jsme se vraceli po asfaltace (červená TZ) kolem pramenu Jičínky.

Na vrchol Velkého Javorníku lze vystoupat také z Frenštátu pod Radhoštěm nebo z Rožnova pod Radhoštěm.

Přeji pohodové dníky.❤

Hodslavice

Mílovými kroky se blíží prázdniny - čas výletů a dovolených. Typ na výlet se jistě hodí. Co třeba Hodslavice - rodná obec Františka Palackého?

Obcí prochází silnice spojující Nový Jičín a Valašské Meziříčí. Jsou výchozím bodem do západní části chráněné krajinné oblasti Beskydy. Ve středu obce se nachází pomník a rodný dům Fr. Palackého,

ve kterém je umístěna expozice dokumentující osudy "učitele národů", jeho vědeckou tvorbu a politický život. Součástí jsou i autentické osobní věci Palackého. .

Pár metrů od domku stojí unikátní dřevěný kostelík sv. Ondřeje. Byl postaven r. 1551 a patří mezi nejstarší kostelíky svého druhu u nás. V kostelíku si můžeme prohlédnout kopii hodslavické Madony. Pravá soška byla zhotovena ve 20. letech 15. století.

Mimo dřevěného kostelíka jsou v obci další dva kostely. Kostel Českobratrské církve evangelické a uprostřed obce stojí kostel Božského Srdce Páně.

Nikdy se nezapomeneme zastavit v restauraci U Hubů. Z oken je výhled přímo na rodný dům a sochu Fr. Palackého, na dřevěný kostelík. A hlavně, Atík a babička Eva bááááječně vaří.

Na konci obce směrem na ValMez mineme nádrž Kacabáju a kousek za odbočkou na Hostašovice omrkneme přírodní zajímavost - Prameny Zrzávky. Vedle sebe vyvěrají dva prameny, které mají naprosto odlišné minerální složení, což je považováno za unikátní hydrogeologický úkaz, jež činí tuto lokalitu jedinečnou. Vydatnější pramen obsahuje síran železitý, druhý sirovodík s typickým vaječným zápachem.

Do Hodslavic vás zavede a mnohem víc ukáže moderátor Libor Tuček v pořadu Vesnicopis. Na video můžete juknout ZDE.

Pár nej ze života hmyzu

Štrachala jsem opět po dlouhé době ve své výstřižkové krabici a našla pár nej ze života hmyzáčků. A k těm pár nej připojím i pár snímečků z našich vycházek.

Motýlí samičky dokáží přilákat motýlí samečky až na vzdálenost několika kilometrů. Francouz Labonne kdysi při pokusu přilákal za jedinou noc na jednu samičku martináče 123 samečků. Když zavřel okno i dveře pracovny, kde pokus konal, přilétali samečkové komínem a kamny.

Na snímečku ohniváček černoskvrnný.

Čmeláci jsou otužilejší než včelky a snášejí i větší chlad. Dlouhými sosáky dokážou opylit i jetel a jiné plodiny, na které včela nestačí. Proto u nás čmeláky chrání zákon.

Kobylky luční poskytují cenné lekce robotikům, kteří konstruují šestinohé roboty. Ahmed Aldo Faisal a Tom Matheson, biologové z univerzity v Cambridge, nejdříve kobylku znehybnili uvedením do přechodného transu tím, že ji uchopili vzadu za hlavičkou a pak převrátili na záda. Jakmile se kobylka vzpamatovala, vrátila se do správné polohy na všechny nohy za méně než 600 mikrosekund. Vysokorychlostní video odhalilo, že tak činí použitím pouze jediné ze svých zadních nohou. Žádný šestinohý robot se zatím z polohy na zádech dostat neumí. Vědci tedy navrhují, aby se robotici poučili od kobylek, ale hlavně aby při zkouškách odstranili vše z dosahu robota.

Na snímečku nymfa kobylky luční.

Přeji vám krásné a pohodové víkendové dníky plné sluníčka.

Český Krumlov

Tyto snímečky vůbec nejsou aktuální. Tyto snímečky jsou z roku 2001, kdy jsem fotila na kinofilm a o nějakém digifoťáku neměla ani zdání. Tenkrát jsme o dovolené stanovali v kempu u rybníka Svět nedaleko Třeboně.

Jedním z míst, která jsme navštívili, byl Český Krumlov.

Snímečků z tohoto nááádherného místa mám velmi málo. Jak je z nich patrné, počasí nám vůbec nepřálo. Bylo chadno a deštivo. I proto jsme si zámecký areál ani město moc neprohlédli. Déšť nás vyhnal. Ale třeba se tam ještě někdy vypravíme a tu nádheru si prohlédeme.

Historii hradu a zámku, popis zámeckého areálu, fotogalerii a spoustu dalších informací najdete ZDE.

Nic nového?

Javorka i Cidlina poslušně tečou ve svých korytech. Voda už je z luk i zahrad pryč (jen v našem sklepě zůstává dál), tak jsme se s Filipem vydali na vycházku. Po rozbahněných lukách to stále nejde, vyšli jsme si tedy po stávecké hrázi. Cestou jsem okukovala, neuvidím-li nějakého nového hmyzáčka do své "sbírky". Ale nikde nic mimořádného.

Okukovala jsem a říkala si: páteříčky mám,

kněžice také,

stejně tak listohlody

a mandelinky.

Jinak všude samý slimák, hlemýžď nebo bahnivka.

Ale nový přírůstek jsem přece jen objevila. Dalo mi fušku vyhledat, co je to za hmyzáčka. Měl by to být chřestovníček cibulový. Hmyzáček z čeledi mandelinkovitých, dorůstá velikosti 6 - 7 mm. Imago i larva žije na různých liliovitých, konvalinkovitých a česnekovitých, především na konvalinkách, kokořících, různých druzích lilií a na cibuli . Kuklí se v kokonu v zemi. Má až 3 generace do roka. Oranžové larvy se pokrývají černou vrstvou výkalů. V zahradách může někdy škodit.

Přeji vám hezký víkendík plný sluníčka a pohody.

U nás sluníčko svíti ostopéro. Jak jinak. Jdu přece na odpolední směnu.

Voda v Chotělicích

Nejprve chci všem poděkovat za zanechané komentáře.

Včera pořídila Eliška pár snímečků rozvodněného mlýnského náhonu ve vedlejší obci, v Chotělicích. Vybrala jsem tedy pár snímečků na porovnání.

Tuto chaloupku z mýcch stráneček znáte. Fotím ji ráda. Snímeček jsem pořídila letos na jaře.

A tady snímeček ze včerejška.

Znáte i tento mlýn.

+

Včera voda nikam nepadala.

I tuto chaloupku si možná z mých stráneček pamatujete.

Takto ji vyfotila Eliška.

Dnes už je Cidlina téměř zpět ve svém korytě, ale voda na nižších místech, v lukách, ve sklepech zůstává. Sluníčko se střídá s dešťovými přeháňkami. Je to ale jen slabý odvar toho, co se děje jinde v republice - Zálezlice, Křešice, Putím, Hřensko, ... Příroda nás trestá. Ale proč nás, obyčejné lidi? Pány poslance a ministry bych nahnala uklízet, pomáhat s evakuací. Obdivuji všechny dobrovolné i profesionální hasiče, jak to zvládají. Stres, dřina, zima, promočené oblečení, .... Ti by si zasloužili poslanecký nebo ministerský plat.

Je to mazec!!!!

V noci opět začalo pršet a přestalo až kolem poledne. Včera odpoledne byla Cidlina ještě v korytě a v 5 hodin ráno jsme měli zahradu téměř celou pod vodou. Ještě včera navečer jsem za tou bílou tyčí sbírala listy jitrocele na další várku medíku.

Vodu máme ve sklepě, dostala se i do kotelny a zatopila nám kotel. Před třemi měsíci jsme dávali nový.

Srovnávací snímek včera a dnes.

Šipka ukazuje, odkud přitéká z rozvodněné Cidliny voda. Na dvoře této vilky je vody ke kolenům.

Opodál zasahovali dobrovolní hasiči. Přivezli pytle s pískem.

Velmi velmi vážná situace je v nedalekém Novém Bydžově, v okolí zimního stadionu. Cidlina, která jindy dosahuje výšky cca 0,5 m stoupla do výšky téměř 3 m. Už překonala hranici stoleté vody.

Ulice Dukelská - hlavní silnice.

Ulice u stadionu. (Snímečky z Nového Bydžova jsem si vypůjčila z netu.)

Odpoledne sice vysvitlo sluníčko, ale nebe je opět zatažené. Zatím ale neprší. Jak dlouho to vydrží?

Všem, kteří jsou na tom hůř než my, přeji hlavně pevné nervy.

Voda, voda, voda

Počasí v posledních dnech je u nás přííííšerný! Neustále prší a prší, stejně jako na většině míst v republice. Cidlina se vylévá z břehů, ale zatím to není nijak dramatické. Ale ve sklepě vodu už máme. Zem je nasáklá, na zahradě i na lukách stojí voda, která nestačí už vsakovat. Paradoxem je, že hůř jsou na tom lidé v kopci nebo pod ním. Voda stékající z polí zaplavuje zahrady, sklepy, garáže. Tlačí se ven podzemní voda. Kolegyně, když ráno dorazila do práce, říkala, že mají ve sklepě 10 čísel vody. Když se jela domů mrknout v dest hodin dopoledne, měli ve sklepě vody nad pás. Voda se jim tam ale nedostala z žádného rozvodněného toku.

A takhle to u nás vypadalo dnes odpoledne. Cidlina vystupuje ze břehů.

Vysoká trává maskuje vodu na lukách.

Asi ve čtyří hodiny odpoledne tu přestalo pršet. Ve sklepě voda stoupá, v řece mírně klesla. Snad se počasí konečně umoudří.

Přeji vám pěkný nadcházející týden. Snad už bez deště a se sluníčkem.