neděle 30. října 2011

Dušičková dekorace

Tak, jako každý rok, i letos jsem umotala pár věnečků na hřbitov k uctění památky zesnulých. Dělám si je sama, protože materiálu na jejich výrobu máme na zahradě dost a dost, nemusím tedy vydávat hříšné peníze na jejich pořízení. Nedělám nic moc extrovního, tak daleko moje zručnost a fantazie nejdou.
Tady jsou tedy moje letošní výtvory. Letos jsem po dloooouhé době použila na přízdobu i umělé kytičky. Tenhle byl opravdová rychlovka. Ten jsem vyráběla už ve čtvrtek, když pršelo. Mamka na jeho výrobu spěchala a mně se nechtělo nic vymýšlet. Navíc "putoval do světa" a teta říká, že se u nich na hřbitově hrozně krade, že často ani nestihne vidět, co jsme na hrob dali. Zamračený Tenhle rychlo.... snad nikdo neukradne!

Ostatní jsem vyráběla už na hřbitov k nám.



Tyto křížky dělala bratrancova přítelkyně.

Nakonec ukázka věnečků, které jsem dávala na hřbitov vloni



a růžičky z listů v květináči.

sobota 29. října 2011

Slaninové vdolečky jinak

Jak jsem minule slíbila, přináším receptík na jiné těsto na vdolečky. Našla jsem ho už před časem A docela se mi osvědčil, když jsem synovi do školy ke svačině pekla "slané buchty". Těsto jsem totiž naplnila směsí z drobně pokrájené uzeniny, strouhaného sýra, nasekané pažitky či kudrnky, drobně pokrájeného kousku jablka (cukety, cibule, mrkve), koření dle chuti (např. Směs na kuře), ... a naskládala do pekáčku vedle sebe jako buchty. Jinak mi totiž vždycky náplň vytekla.
Recept je od Monikyhor z http://domacipekarny.dama.cz
300 ml mléka
25 g másla nebo 1 lžíce olivového oleje
1 lžička soli
500 g hladké mouky
1 lžička sušeného nebo 1/4 kostky čerstvého droždí
Vypracujeme těsto a necháme vykynout. Do domácí pekárny naskládáme suroviny (nejprve tekutiny, pak sypké) a zapneme program Těsto.
Po vykynutí těsto rozdělíme asi na 12 dílků, trochu rozválíme, potřeme rozkvedlaným vajíčkem, poklademe plátky angl. slaniny, cibulí nakrájenou na 1/2kolečka, zasypeme strouhaným sýrem a upečeme (cca na 180°C).
A teď můžete porovnat, který receptík je lepší. Mrkající Smějící se
DOBROU CHUŤ! Usmívající se

úterý 25. října 2011

Smutek i radost

Tak mě to postihlo zřejmě také.Zamračený Z těchto dvou IP adres:

edunet-static-217.87-197-38.telecom.sk (87.197.38.217)

184-22-55-69.static.hostnoc.net (184.22.55.69)

mi přicházejí "zajímavé" komentáře. Obě adresy jsem zablokovala, uvidíme, co se bude dít dál. Jsem z toho trochu smutná, ale i to patří zřejmě k úskalím blogování. Nejen radost z virtuálního setkávání, milé komentáře, pochvaly, povzbuzení, ale i takovéto podivné hrátky.
Všem chci poděkovat za moooc milé komentáře k mému minulému článečku. Pro velký úspěch jsem vdolečky dnes pekla znovu. Tentokrát jsem ochutnala, ale to jen proto, že děti ještě nejsou doma.Smějící se
Tentokrát jsem ale použila jiný receptík na těsto. Ten připojím někdy příště. Dnes jen malá ukázka úrody z naší zahrádky.Mrkající Smějící se

Všem vám přeji pěkný a pohodový zbytek pracovního týdne! Usmívající se

neděle 23. října 2011

Slaninové vdolečky s cibulí a sýrem

Nejprve bych chtěla poděkovat za ocenění mého blogu, která u vás nacházím. A pak děkuji všem vám, které jste mi poradily název pokojové rostlinky.

V pátek, než jsem odjela na noční směnu, upekla jsem slaninové vdolečky, abych měla ke svačině nějakou změnu. Recept jsem našla na www.toprecepty.cz.
Těsto:
250 ml teplé vody
45 g oleje
500 - 600 g hladké mouky
2 lžičky soli
2 lžičky cukru
30 g čertvého droždí
Suroviny dáme do domácí pekárny v uvedeném pořadí a zapneme program Těsto.

Vykynuté těsto ještě rukama propracujeme, rozdělíme na 6 - 7 dílků. Z každého vyválíme placku o velikosti cca 1,5 dlaně a dáme vykynout na plech vyložený pečícím papírem. Pak potřeme vajíčkem a dáme náplň.
Náplň:
hodně dušené cibule - cibuli nakrájíme na 1/2kolečka, podusíme na oleji a necháme vychladnout
anglická slanina
strouhaný sýr
Na každou placku položíme plátek angl. slaniny, hromádku dušené cibule, zasypeme strouhaným sýrem a ve vyhřátétroubě (asi 180°C) upečeme.
Já jsem dala na některé strouhanou nivu a cibuli jsem dala čerstvou.

A tady je výsledek. V rychnlosti jsem vyfotila poslední vdolek a než jsem uklidila foťák, byl vdolek pryč.

Ke svačině jsem si nesla opět 'klasiku'.Smějící se

Přeji vám dobrou chuť! S vyplazeným jazykem A pohodový nadcházející týden.Usmívající se

úterý 18. října 2011

Krásná neznámá

'Kdo to ví, odpoví, odpoví mi na otázku, co je ...' - vytanula mi na mysli slova téhle písníčky J. Šlitra, když jsem se rozhodla požádat vás o radu. Asi před rokem mamka dostala od jedné svoji známé tuhle pokojovku.

Ale ani ona netuší, jak se rostlina jmenuje. Ona jí říká 'francouzská', protože ji dostala od dcery z Francie.
Rostlina je asi 1 m vysoká, listy jsou tuhé a pořád docela bohatě kvete drobnými kvítky.


Stonek je dřevnatý s dlouhými trny.

Mamka ji má umístěnou v ložnici pod jihovýchodním oknem. Daří se jí tam velmi dobře.
Znáte název této rostliny?

Ocenění

Nakoukla jsem na blog k Lucce - Jůjince a čekalo mě mooooc milé překvapení. Ocenění mého blogu. Moc jí za něj děkuji a děkuji i vám všem, které na můj blog chodíte a zanecháváte miloučké komentáře.

Ocenění posílám dál na blog
http://oli2.blog.cz/ - kamarádce Ole
a vlastně vám všem, které mě inspirujete, kam se ráda vracím. Usmívající se

neděle 16. října 2011

Odolat nešlo!!

Včera jsme se probudili do krásného, ale studeného podzimního rána. Rtuť teploměru pod bodem mrazu, všude šedivák, na vodě ledový křís. Vymetená obloha téměř bez mráčku slibovala slunečný den. Lákalo to k odpolední procházce. Ovšem na tu jsem nemohla pomýšlet, protože mám pracovní víkend, odpolední směny. Ale vycházce se prostě nedalo odolat. Vyrazila jsem tedy dopoledne. Do pračky jsem šoupla prát prádlo a do domácí pekárny zadělat a kynout těstíčko na vdolky. Díky domácím pomocníkům jsem měla 1,5 hoďky k dobru. Usmívající se Popadla jsem foťák, vodítko, ... Filip se přidal bez meškání.Usmívající se Přes louku jsme zamířili k Šefaráku.
Na louce jsem si vyfotila korálky v trávě,

a korálky na jetelíčku.

Trochu jara a trochu podzimu

U rybníka už se vše pěkně barví.


Větvička kaliny proti blankytné obloze,

znovu kalina

a červeně vybarvený brslen.

V dálce byly vidět vrcholky Krkonoš. Vpravo Čená hora, vlevo Sněžka.

A tady .... Mrkající

U rybníka bylo krásně. Ani se nám nechtělo domů, ale povinnosti volaly. A dnes to vypadá na další krásný den. Tak si ho pěkně užijte.Usmívající se Usmívající se

středa 12. října 2011

Kozlovice - areál Fojtství

V minulém článku jsem vám ukázala snímečky z areálu Na mlýně v Kozlovicích. A v Kozlovicích ještě zůstaneme.
Protože kočárová doprava nefungovala, přesunuli jsme se do kozlovického areálu Fojtsví autem. Zde jsme byli naopak velmi mile překvapeni, jak to tu prokouklo, co všechno tu přibylo, kolik práce zde bylo odvedeno od doby, kdy jsme tu byli v roce 2008.
Expozici Obecné školy jsme navštívili již při minulé návštěvě, ale ujít jsme si ji nenechali ani tentokrát. Usadili jsme se do malých dřevěných školních lavic a poslouchali vyprávění paní průvodkyně. Expozice mapuje prostředí z přelomu 19. a 20. století.

Na zdi visí pozoruhodné soubory Amerlingových didaktických obrazů, pod nini je umístěno harmonium.

Nahlédli jsme do bytu pana učitele a do školního kabinetu.

V budově je umístěna Expozice dobových učebnic. Prohlédneme si dobové tisky z oblasi školství od "propouštěcích vysvědčení ze školy obecné" až po soubor literárních děl J. A. Komenského či svazek mluvnice s náčrty M. Alše. Nahlédneme do obecní šatlavy s voskovou figurínou vězně Pepy. V mezipatře je umístěna drobná expozice o historii Kozlovic a expozice připomínající pobyt hudebního skladatele L. Janáčka. V půdním prostoru fojtství je pak instalována Expozice sakrálního uměni. V přízemi je umístěna ještě expozice salašnictví.

Dřiv než do Obecné školy, protože další prohlídka začínala až za hodinu, jsme se zašli posilnit do Valašského pivovaru.


Místní štamgasti. Už byli gumoví! Mrkající Smějící se

Valašská kyselica S vyplazeným jazykem

Gulášek se špekovými knedlíky. S vyplazeným jazykem Se ségrou jsme se o gulášek podělily a stejně jsme ho nedojedly, taková ho byla porce! Překvapený Usmívající se A k obídku jsme nezapomněli ochutnat pivo z místního pivovaru. Světlé - Valašský vojvoda, tmavé - Kozlovický fojt.

Po vynikajícícm stylovém obídku a prohlídce muzea jsme neopomněli zajít do cukrárničky. Před vchodem seděla fešná děvčica. Také gumová. Navíc naimpregnovaná, takže při bližším kontaktu, hlavně ze stran pánů, hrozilo nebezpečí vzniku vyrážky. Smějící se

I tady jsme si pochutnali.S vyplazeným jazykem Míchané ovocné drinky, zmrzlinový pohár s ovocem.Usmívající se

Návštěva Kozlovic nakonec vůůůbec nebyla špatná! Mrkající Smějící se

Velikonoční přání

Všem virtuálním přátelům, stálým i náhodným návštěvníkům přeji krásné a požehnané velikonoční svátky plné sluníčka, barev, vůní, pohody, rad...