Skalní město Adršpach

Během letošního tropického léta jsme často vyjížděli na výlety do skal. Už jsem tu měla putování Toulovcovými maštalemi, skalním labyrintem Kalich - Chléviště či Valečovskými a Drábskými světničkami. Na konci prázdnin jsme zavítali do jednoho z nejznámějších, nejdivočejších, největších a nejkrásnějších skalních měst, do Adršpašsko-teplického skalního města. Ale prošli jsme jen Adršpašský okruh.

Gotická brána

Adršpašské skály jsou známy již od 18. století. V r. 1790 je navštívil i německý básník J. W. Goethe.

Skály představují typické skalní město s mnoha izolovanými věžemi a dalšími útvary. jejichž počet dosahuje několika set. Skalní útvar Milenci je vysoky (ze strany údolí) 110 m

a spolu s útvary Starosta a Starostová

patří k nejpůsobivějším svého druhu v českých pískovcích.

Některá místa skalního města jsou dostupná jen po žebřících. Zejména vysoko položené Skalní jezírko.

A na závěr jsme se prošli kolem zatopeného lomu

Okruh skalním městem je dlouhý cca 3,5 km a kolem jezírka 1,5 km. Turistický průvodce doporučuje vyhradit si asi 2 hodiny. Ovšem nám výlet zabral víc než půl dne. Kochali jsme se, očumovali, popustili uzdu fantazii, .... No řeknět, co vám připomíná tento skalní útvar pod Milenci?

Přeji vám příjemný a pohodový první podzimní týden.

Ocúny a počárané nebe

Když na louce vidím kvést ocúny, evokuje mi to blížící se podzim. Několik těchto krásných květů jsem nafotila.

A včera jsem fotila počárané nebe.

Byla to zajímavá podívaná.

Přeji vám pěkný a pohodový nadcházející víkend.

Prohrábla jsem archiv

Trochu jsem prohrabala archiv snímečků, které jsem nafotila během léta a vybrala pár snímečků pípálků. Ty jsem tu dlouho neměla. Snad vás alespoň trochu potěší.

Strnad obecný

Čáp si probral peříčka a odletěl

Konipas bílý

Kačena s kačátky

Drozd

a jiný drozd

Stehlík

Pěnice černohlavá - samička (sameček má na hlavičce baretku černou)

A tady si nejsem vůbec jistá o jakého pípálka jde. Tipla bych si zvonka zeleného, ale mate mě chocholka.

Přeji vám pěkný a pohodový zbytek pracovního týdne.

Pýchavka obrovská

Včera přinesl manžel pýchavky obrovské. Nikdy jsem je neviděla. Znám a sbírám jen malé pýchavky obecné.

Jedna pýchavka už byla ale měkká, uvnitř žlutá, takže ke konzumaci naprosto nevhodná. Z té druhé jsme si ale udělali hafo výýýborných řízečků.

A pak že nerostou.

Dobrou chuť vám přeji!

Toulovcovy maštale, pískovcové světničky

Víte, co jsou Toulovcovy maštale? Pokud se domníváte, že to má něco společného se stáním pro koně, neubíráte se tou správnou cestou. Pokud si ale myslíte, že by mohlo jít o turisticky zajímavou lokalitu, trefili jste hřebíček na hlavičku.

Jedná se o malé skalní město a bludiště na rozhraní okresů Chrudim a Svitavy (cca 5 km o Nových Hradů).

Virtuální prohídku najdete ZDE

A proč Toulovcovy maštale? Podle pověsti se v pískovcových skalách kolem Vranic v neklidných dobách skrýval se svou družinou loupeživý rytíř Toulovec, který občas vyjížděl na Moravu, kde dobýval sídla velmožů. Jindy přepadal bohaté kupce. Kořist převážel do Jarošovské tvrze. Doma se choval pokojně, k lidem byl štědrý, pomáhal trpícím v nouzi i lidem nemocným.

Poté, co jsme se prošli mezi skalami, přesunuli jsme se do obce Zderaz. V Českém ráji jsme prošmejdili Valečovské světničky. Byly ale záměrně poničeny. Ve Zderazi mají také světničky a některé jsou zařízené. Chtěli jsme si je prohlédnout.

Bohužel už neprovázeli. Měli jsme ale kliku. U jednoho "domečku" bylo otevřené okénko, kterým jsme nakoukli dovnitř.

V jednom dni jsme toho viděli docela dost - krásný zámek se zahradami, parkem, labyrintem, divadlem, muzeem cyklistiky, dančí a jelení farmou, skalní město s bludištěm, pískovcové světničky. V podstatě, co jsem napláovala, to jsme si prohlédli.

Přeji vám krásné a pohodové zářijové dníky.