pondělí 30. května 2011

Na návštěvě

Po návštěvě v Krkonoších vás zvu na návštěvu k našim kamarádům. Před Vánocemi se přestěhovali z panelákového bytu do krásného domečku s nádhernou zahradou.
V jednom rohu prostorná pergola s grilem a stylovým posezením, ve druhém domeček na nářadí a u něho zeleninová zahrádka,

mezi tím jezírko. Schůdky vedou na násep, za thújemi vedou koleje.

I krmítko pro ptáčky je úžasné.
Tak, to je království paní domu a teď království pána domu.

V jedné z místností si zřídil terária s těmito krasavci.
V malém proskleném terárku je páreček mláďátek, cca 30 cm velkých, kteří prý vyrostou do víc, jak metrové velikosti. Druhý tvoreček, zřejmě samička měla skrvnu růžovou. Byla ale velmi plachá, běhala nezřízeně po terárku a narážela do skla. Bála jsem se, aby si neublížila, tak jsem se spokojila jen se snímečkem samečka.

Ve jednom velkém, právě budovaném terárku jsem v rychlosti cvakla tohoto přes metr velkého krasavce (nebo krasavici? nevím, nezeptala jsem se ).

V sousedním boxu se ukádal ke spánku tento páreček.

V jídelně pak stojí velké akvárium s rybičkami.

Soutěžní otázka: Co je na obrázku?

čtvrtek 26. května 2011

Víkend v Krkonoších - Pec pod Sněžkou

Jak už jsem minule nakousla, z chaloupky jsme si udělaly malou turistickou vycházku do Pece pod Sněžkou. Tak tedy dnes několk snímečků z jednoho z nejznámějších a nejnavštěvovanějších horských středisek v České republice.
Malebné horské městečko Pec pod Sněžkou (769 m. n. m.) se nachází v údolí řeky Úpy, Zeleného a Lužního potoka, v překrásné přírodě mezi okolními vrcholky Černé hory, Jeleního vrchu, Liščí hory, Studniční hory a Sněžky. Součástí Pece p. S. je i sousední Velká Úpa a početné horské osady a samoty zasahující vysoko na hřebeny. Celá oblast města se nachází v Krkonošském národním parku. Název města souvisí se založením pecí na tavení železných, arzenových a měděných rud, které se těžily v Obřím dole od 16. do 19. století. Vyhledávaným turistickým centrem se Pec stala po 1. světové válce a původní hornická osada se postupně přeměnila na vyhlášené centrum cestovního ruchu.

My jsme se nejprve vydaly proti proudu řeky Úpy. Holky chtěly navštívit jejich oblíbený obchůdek Veselý výlet. Cestou jsme potkaly výletní vláček.
Na snímečku je vidět, že se obloha začala zatahovat. Dokonce i zabouřilo, ale nespadla ani kapka. Svetry a bundy jsme přesto užily.

V obchůdku nás přivítal Krakonoš,

a pak už jsme prohlížely, obhlížely, vybíraly dárečky z výletu pro naše blízké. U některého zboží nám nad "lidovými" cenami zůstával rozum stát. Zde jsme si také vzaly propagační a informační letáky. Bývají v nich zajímavé informace, snímečky, typy na výlet.

Cestou zpět jsme se posilnily svačinkou, poseděly nad kávou a zmrzlinou. Na hlavní křižovatce v centru města jsem si vyfotila Hospodu Na Peci. Pochází z roku 1793 a původně se jmenovala Krčma Na Perníku. Stavba si i přes pozdější stavební úpravy zachovala svůj typický charakter. Interiér je vybaven v selském stylu.
Za ní pak stojí hotel Hořec.

Krásného Krakonoše jsme si vyfotily v nedalekém penzionu Sněžka. Přišel tam asi na pivko.

A tady pohled na část Studniční hory. Snad je to ona. Nějak jsme se nemohly s Oli dohodnout.

úterý 24. května 2011

Víkend v Krkonoších

Kamarádka mě zlákala k víkendovému pobytu na horách. Přiznám se, že jí to nedalo žádnou práci, protože o "jejich" chaloupce vždycky tak nadšeně a láskyplně vypráví, že jsem to místo chtěla vidět na vlastní oči. Jela jsem vlastně jako náhradník za jejiho manžela, a protože s námi jely ještě kamarádčiny dcery, byla to taková báááječná dámská jízda.

Po pro mě namáhavé cestě, kdy jsem na zádech vláčela jeden obrovský a jeden menší, příruční, batoh jsme se konečně vyštrachaly k chaloupce. Přivítala nás pěkná, jednoduše, ale útulně zařízená roubenka.

Chaloupka leží na západním svahu Velké Úpy na místě zvaném Hlušiny. Z terásky je krásný výhled na protější Pěnkavčí vrch.

Poté, co jsme se ubytovaly a já si se zájmem prohlédla okolí chaloupky, vyšly jsme si na malou túrku do Pece pod Sněžkou. Cestou jsme se kochaly krásnými výhledy po okolních kopcích,

u lanovky na Portážky se pásl nááádherný hřbec, kterého jsem si nemohla nevyfotit,

stejně jako chaloupky pojmenované jako moje děti.

Naskytl se nám i pěkný pohled na Studniční horu se známou sněhovou "mapou Československa".


A pak jsme ho uviděly. 'Boží prst čili hotel Horizont, neklamné znamení, že jsme v cíli naší cesty, v Peci pod Sněžkou.

Další snímečky z našeho báááječného víkendu zase příště.

středa 18. května 2011

Další krasavci

Minulý týden jsme museli neplánovaně odjet do Hradce Králové. Manželovi něco spadlo do oka a nešlo to vyndat, takže jsme museli jet do fakultky na oční kliniku, aby mu to ošetřili. Naštěstí jsme nejeli, jako jindy ve dvě ve tři hodiny ráno, ale odpoledne. Vzala jsem s sebou foťák, co kdyby náhodou ........
Cestou tam jsem si všimla, že v několika výbězích se pasou krásní koně. Cestou zpět už byli ustájení ti v Barchově. Ale v Homili se ještě pásli. Nejprve jsem si vyfotila tohoto krasavce.
Dokonce jsem se odvážila nabídnout mu piškoty, které jsem kvůli tomu koupila v Tescu. Po několika oboustranných nesmělých pokusech se zadařilo.




A pak si pro ně přišel pan majitel, aby je na noc odvedl do stáje.


V Měníku bylo focení trochu komplikovanější. Ve výhledu mi bránil hustý smrkový plot, ale nakonec jsem přece jen našla strategické místo, odkud se mi podařilo vyfotit tyhle dva krasavce.


A ještě tyhle dva hnědáky.

Někdy bych se chtěla svézt a vidět, jak vypadá svět z koňského hřbetu.

pondělí 16. května 2011

Dort a kytičky

Jak jsem se zmínila minule, ségra slavila narozky. Kulaté. Oslava proběhla v neděli jen v úzkém rodinném kruhu. Mezi mnoha dárečky samozřejmě nesměl chybět narozeninový dort od mamky. Vyfotila jsem ho už v přepravní poloze.

K narozeninám patří i kytičky. Tu z pivoněk dali tetě Michal s Eliškou.

a tuhle nádheru dostala od kolegyň z práce.

Ivo, ještě jednou vše nej, hlavně hodně zdravíčka.

neděle 15. května 2011

Dárek

Opět jsem se pustila do pletení košíku. Vlastně mě k tomu donutily okolnosti. Ségra slaví narozky, přála si košík na CD, tak jsem jí ho spáchala. Nechtěla ho nijak zdobit, že si ho podle okolností a nálady dozdobí sama. To mě potěšilo, protože jsem na to měla docela málo času a s mojí fantazií na štíru ještě vymýšlet nějaké zdobeníčko ......
Ke košíčku ještě přibalím nějaké drobnosti - třeba čokoládu Geishu, kterou má ráda a můžeme vyrazit na oslavu.

sobota 14. května 2011

V pondělí

V pondělí byl krásný sluníčkový den, tak jsem po dlouhé době vyrazila s Filipem na krátkou vycházku. Šli jsme jen po louce, aby se Filďas proběhl a trochu si i zahrabal. Ptáci zpívali jak o život, ale podřilo se mi vyfotit jen jednoho hnízdícího na jasanu, který ještě není olistěný. Zřejmě to je kos nebo spíš paní kosová

a sýkorku, která ve chvíli, kdy jsem stiskla spoušť odlétala. Vypadá to spíš jako strašidlo než sýkorka. Jinak jsou zpěváčci ukrytí v korunách stromů a v listí.

Na sluníčku se vyhřívala dvě slunéčka. Vypadají, jakoby spolu nemluvily.

Na pařezu jsem si vyfotila lákavě vypadající houbičky. Ale vůbec jsem nezjistila, co je to za druh. Možná jsou jedlé a chutné a byly by z nich vynikající řízečky.

A pak jsem to uslyšela! Hrkot a žuchnutí do trávy. Koukám, co se to děje a on chroust. Hrabal se a chramlal v trávě, každou chvíli žuchnul na krovky.
Snímečky chrousta byly poslední, které jsem ten den nafotila, protože už jsme byli téměř doma.

Přeji vám krásný víkend plný pohody a sluníčka.

středa 11. května 2011

Koláče

Protože byla u nás o víkendu pouť, nesměly na stole chybět kynuté koláče. Dělali jsme povidlové a "sviňáčky".

POSTUP: Vypracujeme těsto (určitě každá máte svůj osvědčený recept), necháme vykynout. Polovinu těsta (zaděláme zruba z 1 kg mouky) rozdělíme na dílky, které vytvarujeme do kouličky a klademe na vymaštěný plech. Pak do každé kouličky uděláme důlek, např. malou skleničkou omočenou v mouce. Vzniklý důlek naplníme povidly (mákem, tvarohem, jak kdo má rád), navrch sypeme drobenku a upečeme dozlatova.
Druhou polovinu těsta rozdělíme na 3 - 4 díly. Každý díl rozválíme na plát, potřeme rozpuštěným máslem a posypeme skořicí, kakaem a cukrem (může být i vanilinový). Plát stočíme do rolády a krájíme na kolečka, která z jedné strany omočíme v rozšlehaném vajíčku a drobence. Klademe na vymaštěný plech a upečeme dorůžova.

PŘEJI VÁM DOBROU CHUŤ!

neděle 8. května 2011

Konvalinky

V pátek jsem si zajela do lesa na konavalinky. Inspiroval mě k tomu příspěvek na blogu u Oly. Natrhala jsem si malou kytičku a celý víkend se tu z ní těším a z omamné vůně, která se line bytem hlavně večer.


Protože neumím skládat veršíčky jako Ola, přidávám Pohádku o konvalinkách.

Přeji vám pohodový večer.

sobota 7. května 2011

Pouť

Dnes slaví svátek Stanislav a to je právě čas, kdy ve Smidarech probíhá tradiční pouť. Sjedou se komedianti a na horním náměstí postaví svoje atrakce.

Letos třeba nafukovací hrad,

kolotoč,

nechybějí oblíbení poníci.

Po náměstí pak rozloží svoje zboží stánkaři.

Rozhodně nesmí chybět cukrová vata nebo stánek se sladkostmi a perníkovými srdíčky z pouti.

A samozřejmě střelnice a papírové růže. Tuhle si přinesla Eliška.

Velikonoční přání

Všem virtuálním přátelům, stálým i náhodným návštěvníkům přeji krásné a požehnané velikonoční svátky plné sluníčka, barev, vůní, pohody, rad...