Kostecké podhradí a údolím Plakánku

Myslím, že navštívit hrad Kost a nepodívat se do jeho podhradí a neprohlédnout si zajímavosti v okolí by byl hřích.

Po téměř dvouhodinové prohlídce hradu jsme se "posilnily" kávou a vyrazily na obhlídku. Na dohled od hradu, na břehu Černého rybníka najdeme skalní obydlí Barušky. Ve skalním bytě žily ještě na počátku 20. toletí dvě vdovy a po nich početná rodina bezzemka. Pěkné povídání o tomto příbytku najdete ZDE.

Pak jsme se vydaly na procházku romantickým údolím Plakánku. Údolí Plakánek, stáčející se kolem říčky Klenice, je jedním z nejkrásnějších míst Českého ráje. Místo, z něhož je hezčí výhled na Kost, byste hledali stěží. Příroda Plakánku je se svými měkkými koberci zelenavé trávy a kolmými hranami pískovcových skal úchvatná. Daří se zde borovicím s podivně zkroucenými kmeny, borůvčí, vřesu a brusinkám stejně jako bujným kapradinám a ztepilých jilmům.

Skály u rybníku Obora

Na okraji rybníka má svoji chalupu herec Josef Dvořák. ....... Jak příznačné místo pro nejznámějšího českého vodníka.

Údolím Plakánku jsme došly až do obce Střehom, k "Máchalovu" mlýnu. V zahrádce nedaleké hospůdky jsme zahlédly pana Dvořáka.

Místo do Střehomi je možné dojít údolím Plakánku do obce Vesec u Sobotky. Ve vsi se dochovalo mnoho krásných roubených staveb využívaných většinou jako rekreační chalupy. Také se zde natáčelo několik scén z filmů Jára Cimrman ležící, spící, Jak dostat tatínka do polepšovny nebo V zámku a podzámčí.

Pokud se vydáte od hradu Kost opačným směrem, od Bílého rybníka po červené turistické značce, projdete se Prokopským údolím.

Přeji vám pěkný a pohodový zbytek posledního červencového týdne.

Hrad Kost

Návštěvou loveckého zámečku Humprechtu naše sobotní holčičí putování za krásami Českého ráje zdaleka neskončilo. Poté, co jsme opustily Humprecht, přesunuly jsme se na hrad Kost.

Hrad Kost založil r. 1349 Beneš z Vatenberka. Je to jeden z nejzachovalejších gotických hradů v České republice. V současné době je majetkem rodu Kinských del' Borgo.

Pohled na hrad od Černého rybníka (od západu)

Pohled z mostu u 2. brány k průjezdu úřednickou budovou. Vznikla kolem roku 1580. Přízemí sloužilo za kanceláře pro styk s poddanými, v patře byly byty úředníků a v podkroví dva letní pokoje.

Vlevo domek přistavěný ke skále, na níž spočívá parkán. Byl postaven kolem r. 1800 a sloužil provozním potřebám. Podle záznamů sloužil jako koupelna a prádelna. Později sloužily zřejmě za pracoviště a ubytovny služebnictva.

Pohled na hrad z cesty údolím Plakánku (od jihu)

Interiér Vartenberského paláce

Černá kuchyně. Mimochodem - jestlipak víte, k čemu sloužily plechové formy zavěšené nad topeništěm?

Výhled z hradního ochozu na Bílý rybník

Madona ve Vartenberském paláci. Nepřijde vám, že je na ní něco zvláštního?

Více info o hradu najdete ZDE.

Hrad Kost je vyhledávanou filmařskou lokalitou.

• Radůz a Mahulena (1970, scény na hradbách)
• S čerty nejsou žerty (1984, především hradní kuchyně, okno do vězení)
• Toulavý Engelbert (1973, muzikál Juraja Herze)
• Červený Bedrník (1999, Kost, Plakánek) - Patrick Lau, Graham Theakston, Simon Langton
• O ztracené lásce (2001, TV seriál, interiéry a exteriéry hradu, efektní útěk po provazovém žebříku z hradeb)
• O uloupené divožence (2007, hradní nádvoří, vstupní brána)
• Hannibal / Zrození (2007 - horor)
• Kouzla králů (2008, především exteriérové záběry)
• Ztracený princ (2008, kromě hradu se natáčelo i v údolí Plakánku

Přeji vám báááječný letní víkend plný krásných prázdninových zážitků a dobrodružství.

Humprecht a rozluštění hádanky

Nejprve správná odpověď na otázku z minulého článku 'Kdo je to'. Na snímečcích byl mlynařík dlouhoocasý. Hance, Jarmilce a Helence posílám velkou gratulaci a malou kytičku. Jsou to šikulky.

A nyní vás zvu na další putování.

O víkendu jsme si opět udělaly výlet v dámské sestavě a vypravily jsme se do Českého ráje. Nejprve naše kroky zamířily k zámku Humprecht. Lovecký zámeček je dominantou obce Sobotka a jedním ze symbolů Českého ráje. Vystavěl ho italský architekt Carlo Lurago ve stylu raného baroka pro hraběte Humprechta Jana Černína z Chudenic v letech 1666 - 1668. Po požáru v r. 1678 byl zámek zvýšen o jedno poschodí. Hrabě nechal zámek postavit pravděpodobně pro svou manželku Dianu Marii Hippolytu di Gazoldo, která zde však nikdy nepobývala.

V Česku jde o unikátní zámeckou stavbu - věž elipsovitého půdorysu, inspirovaná stavbami v Itálii a s interiéry barokního loveckého zámečku.

Ze zámeckého ochozu je pěkný výhled do kraje a na Sobotku

Knihovna rodu Netolických je zařízena v duchu 19. stol. - období tzv. Biedermayeru

Nejznámější místností zámku je sál v 1. poschodí, elipsovitého půdorysu, 16 m vysoký, s dlouhotrvající ozvěnou zvuků

Zámek má na špici střechy "turecký půlměsíc" připomínající diplomatické mise Heřmana Černína z Chudenic

Více info a fotogalerii najdete ZDE

Přeji vám pěkný zbytek týdne.

Kdo je to?

Přiznám se, že jsem měla radost, když jsem pořídila tyhle snímečky. Poznáte, který pípálek na nich je?

Přeji vám krásnou a pohodovou letní neděli.

Kuks

V minulém článku jsem slíbila návštěvu Kuksu.

Kuks byl součástí panství Choustníkovo Hradiště. Roku 1664 koupil panství generál rakouské jízdy Jan Špork. V r. 1684 se správy panství ujímá generálův nejstarší syn Fr. Antonín Špork. Kuks byl v té době znám pouze svými minerálními prameny. Špork v r. 1694 dostal dobrozdání o léčivosti pramenů a vytknul si vysoký cíl, vytvořit z Kuksu lázně na nejvyšší úrovni. To se mu podařilo, neboť kukské lázně předčily svou výstavností i věhlasné Karlovy Vary.

Špork nechal na Kuksu vybudovat velkolepý areál rozdělený řekou Labe na dvě části: část světská (lázeňská) na levém břehu byla určena k léčbě těla, kdežto část na břehu pravém byla věnována spíš léčbě duše. Dominantou levého břehu byla budova zámku - reprezentační sídlo Šporků. Od zámku vedlo kaskádové schodiště zdobené sochami Tritónů, které se dochovalo do současnosti. Přes Labe vedl most zdobený sochami harlekýnů.

Dominantou pravého břehu byla budova hospitalu postavená pro 100 práceneschopných starých mužů a vysloužilých vojáků ze Šporkova panství. Postavena byla v letech 1707 - 1716 s kostelem Nejsvětější Tojice a hraběcí hrobkou. Autorem plánu kostela Nejsvětější Trojice je italský architekt G. B. Alliprandi. Na terase před kostelem byly umístěny alegorie Náboženství a osmi Blahoslavenství, před křídly hospitalu alegorie Ctností a Neřestí od M. B. Brauna. Za hospitalem se rozkládá zahrada se sadem a za ní je hřbitov.

Sláva lázní trvala něco přes 30 let. Po smrti F. A. Šporka r. 1738 lázeňský ruch pomalu utichá.

Hospital s kostelem Nejsvětější Trojice

alegorie Neřestí M. B. Brauna

alegorie Náboženství M. B. Brauna před kostelem Nejsvětější Trojice

SoliDeo v kostele Nejsvětější Trojice

část zahrady

originály soch Ctností a Neřestí v lapidáriu

pohled od hospitalu přes Labe na lázně

Více info a snímečky najdete ZDE a nahrávku z pořadu ČRo Česko - země neznámá ZDE

Mějte báááječné prázdninové dníky.

Braunův Betlém

Konečně se nám podařilo uskutečnit dlouho plánovaný výlet na Kuks. Pojaly jsme ho jako dámskou jízdu.

Autem jsme dojely do obce Hřibojedy, kde jsme zaparkovaly na parkovišti u lesa, pěkně v chládečku, a vyrazily jsme po žlutě značené naučné stezce.

Výšlap jsme začaly v Novém lese prohlídkou Braunova Betlému, který představuje špičku evropského barokního sochařství. Vznikl na popud Františka Antonína Šporka na přelomu 20. a 30. let 18. století. Na příkaz hraběte se z Nového lesa stal park plný fontán, kaplí, pousteven a obrazů. Matyáš Braun zde vytvořil řadu monumentálních plastik, a to přímo v pískovcových skalách, na balvanech mezi stromy. Vznikla tu jedinečná sochařská galerie pod širým nebem.

To, co je zde v současné době k vidění, je jen zlomek toho, co bylo původně zamýšleno.

Socha Juana Garina. Podle legendy Garinus znásilnil a zavraždil dceru barcelonského hraběte a za trest se měl plazit po zemi jako zvíře, než mu bude odpuštěno. Matyáš Braun zachytil okamžik, kdy poustevníka vyslídili psi otce zavražděné dívky. Garinus je anatomicky asi nejlépe propracovaná socha v naší zemi.

Poustevník Onfrius po 60 letech osamění v poušti vidí člověka. Matyáš Braun dokonale zachytil úlek, vnitřní neklid a napětí svalů. Dívá se směrem, ze kterého přiházeli lázenští hosté z Kuksu.

Hrabě Špork byl vášnivý lovec. Založil lovecký Řád sv. Huberta, zpopularizoval hru na lesní roh a parforsní hony se psy. V roce 1722 vyslal M. Brauna, aby zde přímo do rostlé skály vytesal příběh o sv. Hubertu, patronu všech lovců. Bylo to první významné dílo, které zde Braun vytvořil.

Dva roky po dokončení Hubertova reliéfu vznikla socha ležící Marie Magdalelny (1728).

Monumentální reliéf Braunův Betlém dal celému místu jméno. Matyáš Braun zobrazil uprostřed Narození Páně s postavami Marie, Josefa a malého Ježíška. Zleva k nim přicházejí tři králové s bohatým průvodem a před Svatou rodinou klečí pastýři. Vchod do jeskyně kryla nebeská klenba s Andělem Gloria nad vchodem. Scénu doplňovaly další volně stojící postavy, velká kašna a další stavby. Z Betléma se dochovalo jen torzo. I tak patří k vrcholům evropského barokního umění.

Jákobova studna. Kristus v ní hasí svoji žízeň a rozmlouvá se Samaritánkou. Silný pramen vyvěrající v lese napájel nejen studnu, ale i 8metrový vodotrysk a řadu sedmi fontán podél cesty až k Labi.

I když je v poslední době o zbylé sochy pečováno, jsou jen "torzem" zde původně vytvořené krásy. Zub času všechny sochy narušil, narušila je hlavně těžba a odvoz kamene při budování nedaleké pevnosti Josefov.

Sochy si můžete prohlédnout ZDE na panoramatických snímečcích.

Barokní sochy bývaly barevné.

V hlubokých záhybech soch se zbytky barev dochovaly dodnes.

Příště se podíváme do Kuksu.

Přeji vám krásné a pohodové prázdninové dny.

Kačky

Kačky kajugy jsem vám už ukazovala.

Před několika týdny u nás dokonce zahnízdily. Samička snesla do hnízda postupně několik vajíček.

Pak na nich asi tři týdny intenzivně seděla.

Sotva se vylíhlo poslední mláďátko, kačka s nimi vyjela na vodu.

Kačky kajugy nejsou jediné, které se tu po Cidlině projíždějí s mláďátky. Svoje miminka tu vodí i kačka divoká.

Přeji vám krásné sváteční odpoledne a úspěšné nadcházející dny. Pokud vyrážíte na dovolenou, báááječně si ji užijte a ve zdraví se vraťte.