Braunův Betlém

Konečně se nám podařilo uskutečnit dlouho plánovaný výlet na Kuks. Pojaly jsme ho jako dámskou jízdu.

Autem jsme dojely do obce Hřibojedy, kde jsme zaparkovaly na parkovišti u lesa, pěkně v chládečku, a vyrazily jsme po žlutě značené naučné stezce.

Výšlap jsme začaly v Novém lese prohlídkou Braunova Betlému, který představuje špičku evropského barokního sochařství. Vznikl na popud Františka Antonína Šporka na přelomu 20. a 30. let 18. století. Na příkaz hraběte se z Nového lesa stal park plný fontán, kaplí, pousteven a obrazů. Matyáš Braun zde vytvořil řadu monumentálních plastik, a to přímo v pískovcových skalách, na balvanech mezi stromy. Vznikla tu jedinečná sochařská galerie pod širým nebem.

To, co je zde v současné době k vidění, je jen zlomek toho, co bylo původně zamýšleno.

Socha Juana Garina. Podle legendy Garinus znásilnil a zavraždil dceru barcelonského hraběte a za trest se měl plazit po zemi jako zvíře, než mu bude odpuštěno. Matyáš Braun zachytil okamžik, kdy poustevníka vyslídili psi otce zavražděné dívky. Garinus je anatomicky asi nejlépe propracovaná socha v naší zemi.

Poustevník Onfrius po 60 letech osamění v poušti vidí člověka. Matyáš Braun dokonale zachytil úlek, vnitřní neklid a napětí svalů. Dívá se směrem, ze kterého přiházeli lázenští hosté z Kuksu.

Hrabě Špork byl vášnivý lovec. Založil lovecký Řád sv. Huberta, zpopularizoval hru na lesní roh a parforsní hony se psy. V roce 1722 vyslal M. Brauna, aby zde přímo do rostlé skály vytesal příběh o sv. Hubertu, patronu všech lovců. Bylo to první významné dílo, které zde Braun vytvořil.

Dva roky po dokončení Hubertova reliéfu vznikla socha ležící Marie Magdalelny (1728).

Monumentální reliéf Braunův Betlém dal celému místu jméno. Matyáš Braun zobrazil uprostřed Narození Páně s postavami Marie, Josefa a malého Ježíška. Zleva k nim přicházejí tři králové s bohatým průvodem a před Svatou rodinou klečí pastýři. Vchod do jeskyně kryla nebeská klenba s Andělem Gloria nad vchodem. Scénu doplňovaly další volně stojící postavy, velká kašna a další stavby. Z Betléma se dochovalo jen torzo. I tak patří k vrcholům evropského barokního umění.

Jákobova studna. Kristus v ní hasí svoji žízeň a rozmlouvá se Samaritánkou. Silný pramen vyvěrající v lese napájel nejen studnu, ale i 8metrový vodotrysk a řadu sedmi fontán podél cesty až k Labi.

I když je v poslední době o zbylé sochy pečováno, jsou jen "torzem" zde původně vytvořené krásy. Zub času všechny sochy narušil, narušila je hlavně těžba a odvoz kamene při budování nedaleké pevnosti Josefov.

Sochy si můžete prohlédnout ZDE na panoramatických snímečcích.

Barokní sochy bývaly barevné.

V hlubokých záhybech soch se zbytky barev dochovaly dodnes.

Příště se podíváme do Kuksu.

Přeji vám krásné a pohodové prázdninové dny.