Při našich toulkách po vlastech českých jsme cestou z Chyše navštívili Žlutice. Malé městečko ležící na středním toku malebné říčky Střely sevřené kopci Dlouhý vrch, Hlínovec a Nevděk v blízkém sousedství majestátního vrchu Vladaře bylo založeno pány z Rýzmburku někdy v letech 1253 - 78. První písemná zmínka však pochází již z roku 1186, kdy byly zřejmě jako důležitá stranice na obchodní cestě z Prahy do Chebu majetkem kladrubského kláštera. Město si od svého založení uchovalo středověkou urbanistickou šachovnicovou strukturu. Dominuje mu náměstí s barokním sloupem Nejsvětější Trojice, dílo žlutického sochaře O. J. Wendy z let 1701 - 1704.
Významnou památkou z doby gotické je chrám sv. Petra a Pavla v dolní části náměstí, založený ve 14. století, který patří k nejcennějším stavebním památkám Karlovarska.
V horní části historického jádra se nacházejí zbytky někdejšího pozdně gotického hradu a pozdějšího barokního zámku Kokořovců z r. 1680. Zámek bohužel při rozsáhlém požáru r. 1761 vyhořel. Dochovala se jen zámecká brána.
Pod historickým jádrem města se nacházejí gotické sklepy a chodby, často až ve třech podlažích. Přístupná je jen malá část.
Z doby největšího rozkvětu města, v polovině 16. století, pochází známý Žlutický kancionál (1558), jedno z nejkrásnějších děl iluminátorského umění té doby. Je to vzácný pergamenový foliant (63 x 40 x 16 cm, váha 28 kg)
obsahující na 471 foliích české utrakvistické liturgické texty ke mši svaté i další zpěvy s notami a pozoruhodnou malířskou výzdobou. Kancionál dala pořídit městská obec žlutická značným nákladem 283 kop grošů míšeňských, k nimž vrchnost přispěla 23 kopami, pro literátské bratrstvo. Majitel písmomalířské dílny v Praze Jan Táborský z Klokotské Hory, kde dílo vzniklo, ocenil její velkorysost. Písmo a notace pochází z ruky Vavřince Bílého. Iluminace jsou dílem významného malíře Fabiána Puléře z Ústí nad Labem. Zejména 16 miniatur v iniciálách a arabesky jsou vysoce hodnoceny. Nechybí znaky Žlutic a jednotlivých donátorů a cechů, výjevy ze Starého a Nového zákona i z života měšťanů (posvícení, porážka vola, nedělní odpočinek) ani vyobrazení osobností českých dějin sv. Václava, M. Jana Husa a Jeronýma Pražského (tyto dva v 17. stol. poničeny) i samotných donátorů z řad měšťanů a nižších šlechticů ve městě či v okolí žijících. (čerpáno z informačního letáku vydaného Městem Žlutice v. r. 2008)
Případné komentáře můžete zanechat i u starších příspěvků, na které jsou v článku odkazy.