Pojďme společně navštívit pohádkově kásný zámek Hradec nad Moravicí. Je tvořený komplexem Bílého a Červeného zámku s přilehlým rozsáhlým parkem. Celý areál je svoji rozlohou největší v Moravskoslezském kraji.
Rozkládá se na dlouhé jazykovité ostrožně se strmými, místy skalnatými srázy. První zmínky o osídlení jsou datovány cca 3.000 až 2.700 let př. n. l. Na sklonku 8. století př. n. l. se na ostrohu usídlili Slované. Knížecí hrad Přemyslovců z poloviny 11. století přebudoval o 2 století později český král Přemysl Otakar II. na výstavný hrad chráněný důmyslným systémem opevnění. Roku 1581 získal sídlo do dědičného majetku Kašpar Pruskovský z Pruskova. Ten zahájil renesanční přestavbu stále ještě středověkého hradu na pohodlný zámek (tzv. Bílý zámek) s okrasnou zahradou a lesoparkem.
Roku 1778 přešlo hradecké panství do rukou knížat Lichnovských z Voštic, kteří se tu v šesti generacích střídali až do roku 1945. Ti po roce 1796 adaptovali zámek v empírovém slohu. Poslední velká přestavba datovaná od roku 1861 je spojena se jménem Karla Marii Lichnovského a nese se v duchu pseudogotiky. Protože si Lichnovští i po vzniku Československa podrželi německé státní občanství, byl jim majetek konfiskován dekrety prezidenta Beneše. Zámek byl r. 1949 zpřístupněn veřejnosti. Není bez zajímavosti, že manželé Karel Maxmilián a Mechtilda Lichnovští byli první majitelé zámku, kteří umožnili počátkem 20. století veřejnosti prohlídky své rezidence; zámek byl přístupný v neděli dopoledne za doprovodu kustoda.
V letech 1884 až 1891 byla zbudována Bílá věž. Tvůrcem a realizátorem je architekt F. Händel z Výmaru.
Červený zámek měl původně funkci stájí, vozoven, koníren, kovárny. Areál tvořící samostatný a velmi atraktivní architektonický celek, předsazený před staré zámecké sídlo (Bílý zámek) a současně jej svou hradbou se vstupní branou chránící, je inspirovaný hrady německého středověku. Výstavba byla dokončena r. 1895. Koncem 50. let 20. století došlo k opravě vybombardovaného Červeného zámku a byl v něm zahájen provoz hotelu, restaurace a velkého koncertního sálu.
Prohlídková trasa přepychově zařízenými salony
mimo jiné připomíná i pobyty L. van Beethovena, jehož busty si můžeme povšimnout na nádvoří Červeného zámku, a F. Liszta.
Dalšími významnými hosty zde byli např. N. Paganini, J. Mánes, W. A. Mozart. O zámku a významných hudebních hostech, především L. van Beethovenovi, krásně vyprávi Ladislav Smoljak v pořadu Hudební toulky. Video s pořadem si můžete přehrát ZDE.
Roku 1279 se tady jako na svém věnném majetku usídlila česká královna Kunhuta, mladá vdova po Přemyslu Otakaru II. Po manželově tragické smrti na Moravském poli vedla na Hradci vdovský dvůr a prožila zde snad romantickou historii s bývalým soupeřem svého muže, Závišem z Falkenštejna, s nímž se v listině z r. 1281 setkáváme jako s hradeckým purkrabím. Na Hradci se Kunhuta stala Závišovou manželkou a narodil se jim zde syn Jan.
Žádné komentáře:
Okomentovat