středa 20. července 2011

Něco k obědu

V neděli jsem volala manžela k obědu. Přišel nečekaně brzy. V ruce nesl starý otlučený plecháček a povídá: "Tady nesu něco k obědu." Nakoukla jsem, cože to v tom plecháčku má. Oči mi málem vypadly z důlků a žaludek poskočil!! V plecháčku se mrskali dva obrovští, nechutně hnusní červi.
Netušila jsem o čí larvy by mohlo jít. Zalezla jsem tedy na net a pátrala. Zjistila jsem, že to jsou larvy chrousta, ponravy. Líhnou se za 4 - 6 týdnů po nakladení vajíček. Jsou aktivní pouze na jaře a v létě, v zimních měsících přezimují 20 - 100 cm pod povrchem. V zemi žijí 3 - 4 roky (v chladnějším klimatu až 5 let), dokud nedorostou velikosti 4 - 5 cm. Pak se na podzim zakuklí a vylíhnou a na jaře vylézají dospělci. V 1. roce života larvy neškodí, živí se jen organickou hmotou a tlejícími složkami v půdě. Pak ale mohou způsobit značné škody na úrodě. Prokousávají se kořínky rostlin, často napadají obilniny a další zemědělské plodiny.
Jak jsem tak šmejdila po různých internetových stránkách, dočetla jsem se, že tato na pohled hnusná larva je vlastně velmi chutnou delikatesou bohatou na proteiny a chutná, jako jemné kuřecí masíčko. Pokrmy z ponrav a chroustů jedli naši předci nejen z hladu, ale i ti bohatí z rozmaru jako pochoutku.

My jsme k obědu vzali za vděk bramborovými knedlíky se zelím a uzeným masem a na larvách si pochutnaly ryby.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Velikonoční přání

Všem virtuálním přátelům, stálým i náhodným návštěvníkům přeji krásné a požehnané velikonoční svátky plné sluníčka, barev, vůní, pohody, rad...