Strakapoud

Nedávno mi Maruška - Fukčarinka napsala do komentíků, že za chvilku už budeme fotit ptáčky na krmítku. Já jsem ptáčky fotila už teď. Ne tedy na krmítku, ale v zahradě.

Každý den k nám na zahradu přilétá strakapoud. Nejraději hoduje na staré švestce. Občas si donese i něco svého a na švestce to slupne. Už kolikrát jsem se ho snažila vyfotit. Ale švestka je docela daleko, musím mít co nejvyšší ZOOM a ještě snímečky oříznout, takže kvalita není nic moc. Navíc musím fotit přes sklo, což taky není ideální.

Tady jsem ho fotila v pondělí s kamarádem drozdem.

A tady je dnes s kamarádkou sýkorkou. Přinesl si nějakou vlastní mňamku, tak usilovně hodoval. Sýkorka sedí hned pod ním.

Konečně je kloudně vidět i se zobáčkem.

Křížková výšivka - základní kurz

     Když už jsem uvedla základní návod na stonkový steh, přidám ještě základy křížkového stehu. 

     Křížkový steh, přestože je technikou poměrně nenáročnou, lze jí vytvářet velmi krásné, efektní a vzhledově náročné vzory. Ale i zde platí několik pravidel, která je nutno dodržovat. 

     Základní kurz křížkové výšivky je znázorněn na následujících obrázcích. Čtverečkovaný rastr představuje vlákna tkaniny, přerušované linie znázorňují průběh vyšívací příze na rubové straně práce

Věřím, že schémata na obrázcích jsou dostatečně názorná a nepotřebují další vysvětlivky. Důležité pravidlo  - všechny krycí stehy vždy směřují jedním směrem.

     Vhodným materiálem pro výšivku křížkovým stehem je tkanina s pravidelnou plátnovou vazbou, v níž jsou jasně zřetelné nitky osnovy a útky. 

     Křížkovou výšivku vypracováváme podle rozkresů. Čtverečky v rozkresech představují 1 křížkový steh, který sahá obvykle přes 2 x 2 vlákna tkaniny (u většiny látek) nebo přes 1 čtvereček vláken (u látek v aidové vazbě a tkanin s mřížkovou vazbou, jako je např. kanava).

           

 I pro křížkovou výšivku platí Obecné rady pro vyšívání. 

Sváteční ubrusy - stonkový steh

     Dnes malá ukázka svátečních ubrusů vyšitých stonkovým stehem na bílém tesilenu. Tedy jen těch, které mi zbyly, protože většinu jsem jich vyráběla jako dárečky.

Tento veselý velikonoční má rozměr 90 x 45 cm.

Stejný tvar i velikost má ubrus vánoční a je vyšitý zlatou kovovou nitkou.

Stonkový steh - základy

     Tak nevím, jestli tenhle článek nebude spíš 'nošení dříví do lesa'. Ale když už jsem tu zmínila stonkový steh, snad by se hodilo připomenout alespoň základy.

     Stonkový steh

patří mezi nejstarší vyšívací stehy. Jednotlivé stehy se jemně překrývají a vytvářejí lehce vystupující linii. Je jednoduchý a příjemně se vyšívá. Už samotný název naznačuje, že se často využívá na stonky květin. Je ideální na vyšívání zakřivených tvarů a složitých lineárních detailů. Díky jemné struktuře je možné ho využít i na vyplnění motivů. Velmi často se také uplatňuje jako doplňkový steh při plné výšivce.

     Vhodným materiálem jsou tkaniny s hustší vazbou.

      Vyšíváme zleva doprava. Z rubu vypíchneme jehlu na líc, ve zvolené délce ušijeme první steh doprava šikmo dolů, rubem se vrátíme a zhruba ve 2/3 - 1/2 stehu vypíchneme na líc. Celý postup opakujeme. Stehy klademe hustě vedle sebe, aby tvořily linku. Dbáme na to, aby byly stejně dlouhé. Z rubu by výšivka měla vypadat jako řada úhledných zadních stehů.  

      Při správném šití tohoto stehu je třeba držet přízi stále pod jehlou. Pokud by se vám příze dostala nad jehlu, steh nebude dobře provedený.

Vysvětlivky k obr.: Vytáhněte jehlu v bodě A, vpíchněte do B a vytáhněte v C tak, aby nit zůstala pod jehlou. Protáhněte nit.

Nit držte stále pod jehlou, píchněte do bodu D, vytáhněte v bodě B a dokončete druhý steh.

Opakujte celý postup a pokračujte ve vyšívání řady. Stehy musí být stejně dlouhé.

     Obecné rady pro vyšívání: Aby se příze při vyšívání nezamotávala, mělo by být pracovní vlákno dlouhé 40 - 45 cm.

Na vyšívací přízi nikdy neděláme uzlíky. Vlákno zapošíváme tak, že přízi provlékneme do vodorovných nebo svislých stehů na zadní straně práce. Stejným způsobem práci i začínáme. Vyšívací látku ustřihneme dostatečně velkou, abychom se vyhnuli pozdějšímu zjištění, že se výšivka "rozrůstá" přes okraj látky.

Na vystřižené látce nejprve obšijeme okraje (týká se to především strukturovaných látek), aby se během vyšívání netřepily. Okraje můžeme obšít na stroji řídce nastaveným obnitkovacím stehem, menší díly stačí obšít v ruce.

Při všech vyšívacích technikách je dobré mít tkaninu upevněnou ve vyšívacím rámu nebo bubínku. Práce je pak úhlednější a pravidelnější. U náročnějších výšivek je použití rámečku dokonce nezbytné.

Šupinovka zhoubná

     Dnes manžel se synem řezali a chystali dřevo na zimu. Najednou na mě syn volal, ať se jdu na něco podívat a vezmu si s sebou foťák. Běžela jsem celá nedočkavá, ale přibližovala jsem se zároveň i opatrně, protože jsem netušila na co mě lákají. Co kdyby šlo o nějaké zvířátko nebo ptáčka a já bych ho vyplašila?! ................ Nešlo ani o zvířátko ani o ptáčka, na dřevěných špalcích vyrostly krásné houbičky.

Draly se z možných i nemožných míst.

     Zapátrala jsem na internetu, cože se nám to urodilo za houbičku. A zjistila jsem, že je to Šupinovka zhoubná. Patří mezi stopkovýtrusné vyšší (nelupenaté) houby. Jde o masitý druh a silně voní po ředkvi. Objevuje se nejdřív v srpnu, a můžeme se s ní setkat ještě počátkem listopadu. Vyrůstá na živém i odumřelém dřevě topolů, nejčastěji na řezných plochách kmenů. Za své jméno vděčí tomu, že je to houba dřevokazná a napadený strom rychle udolá. Přestože se jedná o houbu nejedovatou, vzhledem k její nahořklé chuti, tuhé dužině a silnému aroma ji nelze doporučit ke konzumaci. 

Růžicky - návod a postup

     Tak jsem včera večer konečně umotala pár růžiček z listů, kterými se snad můžu pochlubit.

Dalo mi to ale zabrat! Našla jsem také pěkné video s ukázkou, jak na to. Je to trochu jiný postup, než uvádí Ivča. Kdo máte zájem, mrkněte ZDE. 

A také prozradím, že růžičky, které jsem včera zkoušela vyrobit a které jste tu pak viděli, jsou vyrobené z větviček pomocí škrabátka na tužky. ZDE je návod na jejich výrobu.

Majitelce uvedených stráneček děkuji za inspiraci a návody.

U Šefaráku

     Včera jsem na netu objevila návod na výrobu krásných růžiček. Hned jsem je chtěla vyzkoušet, tak jsem vyrazila ven pro materiálek. Počasí bylo sice takové všelijaké, foukal nepříjemný vítr, sluníčko spíš nesvítilo než svítilo, ale nepršelo. Takže jsem popadla psa, košíček, nářadí a náčiní (zahradnické nůžky, nůž, foťák, ... ) a vyrazila, než začne pršet. 

     Kromě materiálu na výrobu růžiček jsem pořídila i tyhle snímečky.

Mraky se nebezpečně přibližovaly, hladina rybníka byla zčeřená větrem.

Zrovna vyšlo sluníčko a krásně prozářilo podzimně zbarvené listí stromů.

     Nakonec jsme cestou domů stejně trochu zmokli.

Růžičky

     Blížej se nám svatodušní svátky a já jsem hledala na netu nějakou inspiraci na výrobu věnečků. Během hledání jsem narazila na zajímavé a krásné růžičky. Hned jsem je vyzkoušela. Výroba je strašlivě jednoduchá, ale výsledek je opravdu efektní.

Udělala jsem si i malinkou výzdobičku na stůl.

A teď jdu trénovat růžičky z listů. Hezký večer.

Polštářky - stonkový steh

     Před časem mi moje dcera založila tento blog, abych se prý mohla dělit o snímečky, které nafotím. Teď mě zase uhání, když už mám blog, ať přidám rubriku Ruční práce a ukážu také svoje háčkovaná, pletená a vyšívaná dílka. A abych prý nezapomněla přidat nějaké rady, zkušenosti, typy a třeba i návody a předlohy. Dlouho jsem váhala. Ale jak tak nakukuji na různé blogy a vidím tu spoustu krásných dílek, která vyrobily šikovné ruce, říkám si, že třeba i moje práce někoho inspirují. 

     Jak už jsem uvedla, ráda háčkuji, pletu a vyšívám. Z vyšívacích technik mám nejraději stonkový steh a křížkovou výšivku. 

     Vyšívat stonkovým stehem mě naučila moje babička. Nakoupila mi i předtištěné polotovary deček, ubrusů a polštářů. Dodnes je postupně vytahuji a vyšívám. Zatím jsem vyšila nejvíc povlaků na polštářky, ale do současné doby se mi dochoval jediný. Věnec ovoce, který jsme ještě vyšívaly s babičkou společně. Ostatní vzaly za své častým používáním. Několik jsem jich také věnovala jako dárek. Moje sestra např. se s nimi ráda pochlubí a mě těší, když k ní přijedu a vidím, že je používá.

Zatím poslední, nedávno dokončený povlak je ještě ve fází polotovaru, který čeká na finální úpravu.

Loni touhle dobou

     Dnes dopoledne jsem rovnala a svazovala papír dětem do sběru.  A najednou mě zaujal tento obrázek

a nad ním nadpis V říjnu 50 let tolik nesněžilo. V ruce jsem měla noviny ze 17. řijna 2009. V článku se hned v úvodu píše: Osada Bělá na Rychnovsku byla včera už druhý den odříznutá od světa. Přijezdovou silnici zatarasily spadané stromy, takže se tam nedostal autobus. Lidé nemohli do práce, děti nedojely do školy. V půlce vesnice nešla elektřina a stále sněžilo. ... A článek pokračuje dál: Meteorologové nepamatují v říjnu tolik sněhu ve středních polohách. Na horách bylo v říjnu nejvíce sněhu v roce 2003. Například na hřebenech Krkonoš včera leželo v průměru 85 cm sněhu, což je nejvíce za posledních nejméně 50 let. Na některých místech vítr vytvořil až dvoumetrové závěje. Téměř 90 cm sněhu je v Orlických horách, což tamní horalé nepamatují. ... A na konci stojí věta: Ale lyžaři se mohou radovat O víkendu se bude lyžovat v Janských Lázních.

     Tak mě napadlo, jestli letos přijde také tak brzo zima. Jestli se o víkendu také začne na horách lyžovat. Podle předpovědi se má ochladit, na horách by mělo sněžit. Tak zatím snad jen na hřebenech hor. Tady v nížině by mohlo panovat i nadále takové pěkně sluníčkové počasí, jaké tu máme už celý týden. I když ranní teploty jsou den ode dne nižší. Dneska jsme u nás měli zatím nejchladnější ráno, teploměr ukazoval -3°C. Ale sluníčko během dopoledne jinovatku proměnilo na křišťál, jak je vidět na snímečcích.

A na sluníčku se ohříval tenhle krasavec

Všem přeji krásný podzimní den plný sluníčka a pohody.

Vycházka k rybníkům

     Dnešní překrásné počasí mě opět vylákalo na procházku se psem. Došli jsme k chotělskému rybníku a přes louky k rybníku Šefarák. Nafotila jsem snímečky krásné podzimní přírody. K článečku přidám jen pár snímků, ostatní budou v albu Podzim u chotělského rybníka a u Šefaráku na http://ema70.rajce.idnes.cz/  

    

U rybníka jsem kromě krásné muchomůrky našla i jiné houbičky.

Na květech pcháče posedávali nejen motýli, ale i čmeláci.

Vzduchem poletovalo babí léto a usazovalo se na trávě.

U chotělského rybníka bylo náááádherně.

Barvy podzimu u Šefaráku.

Cestou jsem si natrhala nějaké větvičky a doma si udělala podzimní dekoraci.

Invaze slunéček

Venku je krásný podzimní den, sluníčko svítí, tak jsem popadla foťák, že s Filďasem vyrazíme na vycházku. Ivča mi tu nechala v komentářích podrobný návod na výrobu růžiček (Ivo, díky moc), tak jsem si zároveň chtěla natrhat nějaké listy na jejich výrobu. Vyběhnu ven .......... A ouha!! Všude kolem mě miliony (dcera by řekla mrtě) slunéček.

Nejvíc jich bylo na místech, kam svítilo sluníčko. A byla různě velká, různě zbarvená (červená, oranžová, černá), s tečkami i bez nich. Omítka sousedova domku byla obalená černými tečkami.

Já jsem byla okamžitě celá obalená, slunéčka mi nalétávala do obličeje, motala se do vlasů, ...

Tak z vycházky zatím sešlo.

Jen drobnost

     Delší dobu jsem nebyla na vycházce. Pořád je co dělat doma a na zahradě. A po lukách se zatím taky nedá chodit, ještě to není dobře vyschlé. Ani inverzní počasí neláká k vycházce. Naposledy jsem byla v pátek. Vyfotila jsem si, jak ubyla voda v Cidlině a na louce.

      Cestou jsem si nasbírala nějaké listí a doma jsem potom zkoušela růžičky podle návodu šikulky Ivy (http://iva221.blog.cz/0910/podzimni-pozdrav komentáře). Ale jsem levá jako turecká šavle, růžičky ne a ne se podařit. Tak jsem si nakonec vyrobila jen takovou jednoduchou podzimní aranž z větvičky šípku a lístků barvínku.