Už kvetou konvalinky?

Také se vám zdá, že příroda je letos tak trochu v předstihu? Že všechno kvete dřív? Mně tedy ano. Přestože jinak jezdím do lesa na konvalinky kolem 10. května, letos jsem tam zajela už tento týden.

Bylo krátce po mírném deštíku, ideální čas pro slimáčky.

Bílé polštáře sasanek už jsou pryč, ale nahradily je koberce ptačince.

Takhle vypadá ptačinec zblízka.

I lesní jahůdky jsou v plném květu.

Bílou oživily modrofialové květy zběhovce (snad jsem kytičku určila správně)

a kvítek violky.

Do lesa patří mech. Třeba ploník.

Líbil se mi tenhle "učesaný" pařez.

Detail pařezu.

A jak dopadly konvalinky? Zpočátku to vypadalo dost zoufale,

ale nakonec jsem si přinesla malou kytičku, přestože je teprve konec dubna.

Děvčata, užijte si dnešní večer, přeji vám povedený start a hladké přistání, a zítra nezapomeňte na políbení pod rozkvetlým stromem. Třešeň to asi nebude, ty už jsou letos odkvetlé. Tedy u nás rozhodně.

Rychlokoláčky podle Ládi Hrušky

Vyzkoušela jsem další recept podle Ládi Hrušky. Tentokrát rychlokoláčky z taveňáku.

Co budeme potřebovat?

2 hrnky hladké mouky

2 tavené sýry

1 kostka tuku na smažení

náplň: povidla, mák, tvaroh, ....

Ingredience smícháme a vypracujeme těsto. Z těsta děláme malé kuličy, do kterých uděláme důlek a naplníme nádivkou. Koláčky narovnáme na plech vyložený pečícím papírem, vložíme do trouby rozehřáté na 180 °C na 20 minut. Domácí rychlokoláčky z taveného sýru jsou hotové. Na závěr je ještě můžeme obalit v moučkovém cukru.

Recept najdete ZDE

Já jsem udělala koláčky malinko větší než Láďa Hruška a plnila jsem švestkovými povidly a meruňkovou marmeládou.

Koláčky nám chutnaly a pokud se je také rozhodnete vyzkoušet, přeji vám dobrou chuť.

Popenec obecný

Určitě ho všichni znáte - vytrvalá plazivá bylina roste na lukách, stráních, polích, v zahradách, v křovinách i u cest. Typické jsou fialové kvítky a příjemná vůně. Ale věděli jste, že je to vynikající léčivka, která má blahodárný vliv na náš organizmus? K léčitelským účelům se užívá už od 12. století.

Vnitřní účinky byliny jsou hlavně svíravé a desinfekční v celé oblasti trávicí a vylučovací soustavy. Detoxikuje játra, ulevuje od zánětů, pomáhí při poruchách trávení a při nadýmání, tlumí průjem a v některých případech má schopnost rozpouštět menší žlučové a ledvinové kaménky. Užívá se nálev maximálně ze dvou gramů byliny denně, případně i v čajových směsích s podobně působícími rostlinami. Je velmi účinný při léčbě záduchy - průduškového astmatu, působí proti zánětům horních cest dýchacích a při chronické bronchitidě.

Popenec je silným lékem protirevmatickým, který působí vnitřně (podávaný jako čaj) i zevně, kdy se na bolavé klouby přikládají čerstvě mačkané listy spařené v páře. Protizánětlivé účinky se zevně osvědčí i při léčbě kožních infekcí, ekzémů a neurodermatitidy.

Pokrmům kromě mnoha prospěšných látek a lahodné kořeněné chuti dodává i velmi příjemné aroma. Díky vysokému obsahu silic a vitamínů je součástí zejména jarní kuchyně: hrst nasekaných lístků patří do velikonoční nádivky. Můžeme jej přidat i do salátů, bylinkového másla, tvarohu, sušený pak do masitých pokrmů, polévek, dušené zeleniny, protože zlepšuje trávení a chuť k jídlu. Dříve se popenec dokonce používal při výrobě piva, než ho nahradil chmel.

Popenec jen málokdy zakoupíme v prodejnách s bylinkami, takže většinou jsme odkázáni na vlastní sběr. Sbírá se kvetoucí nať, nejlépe brzy odpoledne za sucha a slunečna.

Pozor! Možná je záměna s popencem chlupatým.Ten je na rozdíl od popence obecného zapsán v Červeném seznamu jako ohrožený druh. U nás se vyskytuje pouze na Moravě, která je nejzápadnější hranicí jeho výskytu. V kuchyni je nepoužitelný pro svoji ostře hořkou chuť.

V komentářích čtu, jak usilovně popenec ve svých zahrádkách likvidujete. Jukněte na tento odkaz, možná, budete překvapené: http://www.magazinzahrada.cz/rostliny/popenec-plevel-ktery-zdobi-a-leci.html

Stonožka škvorová

Máme jaro jako malované (alespoň tedy u nás), vše kolem kvete, voní, pípálci cvrdlikají jako o život a probouzejí se i hmyzáčci. I vy jste už určitě narazili při svém zahradničení či toulkách přírodou na tohoto tvorečka - stonožku škvorovou.

Je dlouhá (20 - 35 mm) a na každém tělesném článku má jeden pár nožek. Celkem je to 15 párů. Na hlavě má pár poměrně dlouhých tykadel, dva páry čelistí a první pár nohou tzv. kusadlových nožek. Ty mají jedovou žlázu. Tykadla jsou růžencovitá a mnohočlánková. Larvy se líhnou s plným počtem tělních článků.

Je to tvor čilý v noci. Je víceméně dravá a pomocí jedovatých čelistí loví svinky, pavouky a hmyz. Den přečkává pod kameny, v listí, pod kůrou nebo v trouchu. Žije ve svrchních vrstvách půdy, v opadance, pod kůrou pařezů. Je běžná v zahradách.

Stonožky mají na posledních dvou párech nožek obranné žlázy. Jimi se brání před velkými pavouky nebo mravenci, protože na konci nožek se vylučuje lepkavý sekret, který útočníka rychle odradí nebo zneškodní. Poslední pár nohou je prodloužený (tzv. nohy vlečné) a slouží jako smyslový orgán.

(info čerpáno z biolibu)

Přeji vám krásné a pohodové jarní dníky plné sluníčka.

Velikonoční přání

Všem virtuálním přátelům, stálým i náhodným návštěvníkům přeji krásné a pohodové prožití velikonočních svátků.

Buchta s čokoládou Margot

Manžel každé ráno snídá něco sladkého, takže u nás je neustále napečeno (a ještě si manžel kupuje "na horší časy" nějaký ten makový závin, vánočku, ....). Abych měla nějakou inspiraci, koupila jsem si pro letošní rok stolní kalendář plný sladkých dobrot. Eli si v něm tuhle listovala a zaujala ji margotková buchta.

Mám recept na margot řezy, občas je peču, ale jsou trochu jiné. Magotka se strouhá do těsta. Pro změnu jsme tedy vyzkoušely recept z kalendáře.

Ještě klika, že jsem si buchtu vyfotila hned, jak ji Eli dodělala a alespoň kousíček si vzala s sebou do práce, jinak bych ani neoblízla. Když jsem se vrátila z odpoledky, na lince zel prázdný plech. Ještě že má manžel železnou zásobičku "na horší časy", jinak neměl co snídat.

Přeji vám dobrou chuť, pokud se rozhodnete buchtu vyzkoušet.

Kavkazan Amor

Vzpomínáte? Před časem jsem tu měla snímeček štěňátek kavkazana (kavkazský pastevecký pes). Štěňátka vypadala jako malí méďové. A co z nich vyroste? Takovýto 'hundelatý, chuňatý' domácí mazlíček o váze kolem metráku.

Tyto snímečky fotila moje ségra a její syn. Je na nich jejich Amor. Tady s páníčkem ještě jako štěně.

Už je z něho pořádný pesan.

Na snímečcích vypadá mírumilovně, ale věřte, že je to pořádně ostrý hlídač.

Langoše podle Ládi Hrušky

Opět jsem vyzkoušela jeden z receptíků nováckého reportéra Ládi Hrušky. Tentokrát jsem podle něho dělala langoše.

Co budete potřebovat:

1 kelímek (malý) bílého jogurtu 7,- Kč
2 kelímky hladké mouky 2,- Kč
Lžička kypřícího prášku do pečiva 1,- Kč
Lžička soli, kečup, tvrdý sýr 10,- Kč

Postup i další recepty najdete ZDE

Líbilo se mi, že nebudu muset stát u plotny a langoše jeden po druhém smažit. Že je šoupnu do trouby a udělám je všechny najednou. Ale to bylo asi jediné plus. Chuťově nás nijak nenadchly.

A co vy? Už jste receptík také vyzkoušeli?

Mlynařík dlouhoocasý

Nejprve bych vám všem chtěla poděkovat za milá přáníčka, která jste mi zanechaly v komentářích. Moc mě potěšila a opravdu si velmi velmi vážím vaší přízně.

Dnes bych vám chtěla ukázat svůj fotoúloek. Konečně se mi podařilo vyfotit trochu ucházejícně mlynaříky dlouhoocasé. Přilétají k nám na zahradu docela často, vídám je i při vycházkách k rybníku za Medřičí. Ale jsou to tak malí a tak neposední pípálci, že s mým kompaktíkem nemám téměř šanci je zachytit.

Mlynašík dlouhoocasý je ptáček, kterého si snad nelze splést. Malá, něžná kulička s dloooouhým ocáskem (vellikost 13 - 15 cm, z toho 7 - 9 cm tvoří ocásek, hmotnost 5 - 11 g). Zbarvený je šedočernobíle s narůžovělým nádechem.

Obývá lesy všeho druhu, hlavně však listnaté a smíšené s hustým křovinným podrostem. Často jsou to i pásy stromů kolem vod, parky a zahrady.

Hlavní složku potravy tvoří hmyz - pavouci, ploštice, housenky, motýli z řádu molovitých či brouci z řádu nosatcovitých. V zimě semena. Potravu hledá i na nejtenčích větvičkách.

Hnízdo staví obě pohlaví u kmenů nebo ve větvích stromů či keřů obvykle ve výšce 1,5 - 6 m. Jedná se o kompaktní, uzavřenou, kulatou stavbu se silnými stěnami širokou průměrně 9 - 18 mm a vysokou asi 11 - 25 cm. Boční vletový otvor, který v průměru měří 30 mm, je téměř vždy umístěn na jeho horní polovině. Je postaveno zejména z mechů, lišejníků a pavučin, ale často i z jiných měkkých materiálů, včetně peří, vlny nebo srsti. V jedné snůšce bývá 8 - 12 vajíček, na kterých sedí výhradně samička a sameček ji po celou dobu hnízdění přináší potravu. S výjimkou hnízdícího páru s krmením mláďat často vypomáhá až 8 jiných dospělých mlynaříků.

Ze snímečků mám fakt radost! I když kloudné jsou jen dva.

Jaro jako malované

Teploměr atakuje dvacítku, sluníčko se docela činí, ptáčkové zpívají div si hrdélka neztrhají, ...... Prostě jaro jako malované. Žádné aprílové počasí se zatím nekoná. No řekněte, kdo by odolal a zůstával sedět doma. My jsme si s Filipem udělali trošku delší vycházku, zašli jsme k rybníku za Medřičí.

Švestky, trnky, špendlíky jsou v plném květu.

Kočičáci na vrbách už jsou pořádně ježatí.

Jehnědy na topolové větvičce

Na každém kroku kvetou svými droboučkými kvítky popence.

A tady pumpava obecná.

Téměř před nosem nám proběhly srnky.

Kolem rybníka neustále postávají a číhají volavky. Nejen ty popelavé, ale i bílé. Jedna tu ztratila kousek kabátu.

A jen pár kroků dál se v trávě krčilo kousek kabátu jiného cvrdlikálka.

Od rybníka jsem si přinesla pár kvítků podbělu, doma jsem přidala kopřivky a mňamkový čajík byl na světě.

Přeji vám všem krásný zbytek neděle a pohodový vstup do nového týdne.

Žlutá

K jaru patří žlutá barvička, vidíme ji na každém kroku. Zkusila jsem najít, co žlutá barva symbolizuje - je to barva slunce, světla a optimismu, jež oživuje, aktivuje a osvobozuje před strachem. Zachovává bdělost a povzbuzuje koncentraci, symbolizuje tvůrčí schopnost a moudrost. Povzbuzuje motoriku, její významnou vlastností je komunikační schopnost. Na zdech a jinde v bytě pozitivně ovlivňuje náladu.

Žlutá barva má největší vliv na dýchací ústrojí, pomáhá při léčbě psychoneuróz, zvyšuje krevní tlak, povzbuzuje puls a zrychluje dýchaní. Má blahodárný vliv na nervový systém.
Nejčastější odstíny žluté barvy jsou: matně žlutá (uklidňování, přemýšlení), živě žlutá (živost, odvážnost, uvolněnost), olivově žlutá (zahořklá nálada) a citrónově žlutá (bdělost, živost, čilost, zdokonalování).

Pojďme tedy nechat na sebe působit blahodárné účinky žluté barvy.

Křivatec

orseje

lišejník terčovník zední

sasanka pryskyřníkovitá

pampeliška (se slimejšem a hmyzáčky)

blatouchy

podběl

žlatý dešť

Ten jsem si donesla i domů do vázy

A samozřejmě životadárné sluníčko. Zásobuje nás teplem, světlem, dodává energii, ultrafialové záření podněcuje tvorbu vitamínu D, .....

Mimochodem, víte jak je to s barvičkou zelenou, která je také všude kolem? Pro zajímavost - říká se jí také barva zdraví. Zelenými barvami se snaží léčit nervovou únavu a hysterii, protože má uklidňující účinek na nervový systém, je účinná při syndromu vyhoření, může ztišit migrény, léčí nespavost. Pro zelené světlo je typické, že rozšiřuje kapiláry, snižuje tlak, vyvolává vnitřní vylučování tělních tekutin. Je barvou klidu, pokoje, odpočinku, rozjímání. Její symbolika ovlivňuje náladu člověka, uklidňuje a uvolňuje. Je znakem rovnováhy. Díky svému uklidňujícímu účinku je nejvhodnější na stěny koupelen a ložnic; nebo i v podobě rostlin.

Přeji vám krásné jarní dníky plné pohody, radosti a zalité sluníčkem.