Trochu zima, trochu jaro

Sluníčkovému počasí málokdy odolám a vyrážím s Flďasem na vycházku. Po sněhu u nás není ani památky, ale po ranních mrazících zůstává na stinných místech jinovatka.

Na listech,

na mechu,

na travičce. Nepřipomínají vám maličké kaktusky?

Ledová plochá je dostatečně velká, ale led bohužel nedrží.

A mezi jinovatkou a ledem se krčil tenhle maličký kvíteček orseje.

Přeji vám prima víkendík.

Kmínový chlebík - druhý pokus o vložení

Do teď jsem vždy pekla chlebíky podle receptu. Před nedávnem jsem ale koupila směs na chleba. Vybrala jsem kmínový, protože na obrázku se nejvíc podobal tomu kupovanému.

Příprava byla rychlovka. Do kbelíčku jsem si dle návodu nalila vlažnou vodu, vysypala směs a droždí, šoupla do pekárničky a 3 hoďky jsem si toho nemusela všimnout.

Obávala jsem se jaký bude, protože se trochu propadl. Ale dopadlo to výborně. Chlebík se povedl a chutná mnohem líp, než ten kupovaný.

Dobrou chuť!

Pěnkava a brhlík

Konečně se mi podařilo trochu líp vyfotit samičku pěnkavy, která přilétá hodovat na okenní krmítko.

A ještě přidávám snímeček brhlíka.

Předlohy - srdíčka

Počasí těchto dnů je velmi vrtkavé a rozhodně neláká k bůhvíjakým vycházkám, o zimních radovánkách nemůže být téměř řeč, ale spíš zahání za pec. Za pecí ale rozhodně nemusíme lenošit. Co nějaké to tvořeníčko, ať už s jehlou či háčkem? Přináším pár předloh. Za pár dní tu je svátek zamilovaných, co třeba srdíčka? Těch není nikdy dost.

Věřím, že si z nabídky vyberete.

Přeji vám pohodový zbytek víkendu.

Kéž by to zamrzlo

Dnes jsem po dlouhé době vyrazila na vycházku. Samozřejmě v doprovodu našeho Filďase. Na lukách je voda, vydali jsme se tedy po stávecké hrázi podél náhonu. Po sněhu ani památky, všude mokro a blátivo. "Kaluže" vody na lukách jsou pěkně velké, kdyby zamrzly, byla by nádherná ledová plocha k bruslení.

Místy se drží zbytky ledu.

Led pod vodou a v něm obrazce probouzející fantazii.

Podobné jsem fotila vloni při bruslní. Vzpomínáte?

Připozdívalo se, sluníčko se sklánělo k západu.

Pěnkava obecná

Pěnkavy obecné jsou na naší zahradě stálými hosty. V létě nás těší svým zpěvem a zbavují obtížného hmyzu, v zimě pobíhají po zahradě a okolo krmítek sbírají po zemi papu. Ale na našem malém okenním krmítku jsem je viděla hodovat poprvé. Nejprve začala létat samička a při odhánění ostatních ptáčků si nebrala žádné servítky.

Pěnkavka byla ale moc plachá. Sotva jsem se drobek přiblížila, frnkla. Toto jsou jediné dva snímečky, které byly alespoň trochu použitelné. Navíc ptáčky fotím přes sklo bez použítí blesku kvůli odleskům skla, takže se moc omlouvám za hroznou kvalitu.

Snímeček samečka jsem si raději vypůjčila na netu. Sameček se k nám na krmítko odvážil až dnes.

Pěnkava obecná - velikost asi jako vrabec (14,5 - 16 cm), obývá lesy, parky, zahrady, hnízdí 2x v roce, v létě se živí hmyzem, v zimě semeny a bobulemi.

Papu pro pípálky

V minulém článečku jsem vám ukazovala papu pro rodinku - dýňovou polévku, dnes tu mám papu pro ptáčky. I o ně se pečlivě starám. Louskám oříšky, přidávám ovesné vločky, seminka bukvic, slunečnicová semínka, jadýrka z jablíček a melouna, jadýrka z meruněk, trochu jeřabin a hlohu. Občas kousek jablíčka, loj, lojovou kouli, žaludy.

Malá ukázka jídelníčku.

Hodování na oříšcích

Hodování na pečivu.

Na lojové kouli.

Snad si každý z pípálků najde to svoje oblíbené papu.