Zmínila jsem se, že jsem našemu malému vnoučkovi uháčkovala chobotničku Brčálnici. Pochlubila jsem se s ní v práci a hned mě jedna kolegyně požádala o chobotničky pro dvojčátka, která čeká její starší dcera.
Chobotničky pro Tomáška a Matyáška už jsou hotové.
Minulý týden mi ta stejná kolegyně prozradila, že i její mladší dcera čeká miminko. I pro ni je chobotnička hotová (aby si holky nezáviděly
).
).
O chobotničky pro dvojčátka mě požádal i syn. Kamarádce se narodila Ellinka a Anička. Holčičky jsou maličké, v inkubátoru, chobotničky už dostaly v porodnici a doma na ně budou čekat další. Nebo je dají do porodnice pro jiná potřebná nedonošeňátka.
Chobotničku Brčálnici si Eliška odvezla s tím, že udělám další, aby měl Elíšek chobotničku i u nás. Zkusila jsem kombinaci tmavá starorůžová a bílá. Další kolegyni se chobotnička i barevná kombinace natolik zalíbila, že mě požádala o chobotničku pro malou praneteř Emičku.
Možná jste zaznamenaly, že existuje projekt Chobotničky pro kulíšky. Možná některé do projektu svými výtvory přispíváte nebo jste přispěly. Chobotničky mají pomáhat hlavně nedonošeným miminkům.
Podle výzkumu, který proběhl v Dánsku, odkud se k nám projekt dostal, chapadélka chobotniček připomínají nedonošeňátkům pupeční šňůru a měkká pletenina prostředí v děloze jejich maminky. Miminka mají tendenci k úchopu a tím, že mají chapadélka při ruce, netahají si za zavedenou sondu či jiné hadičky. Cítí se bezpečněji, jsou klidnější a tím pádem jsou také stabilnější a lépe prospívají.
Doufám, že moje chobotničky budou užitečné nejen pro nedonošená dvojčátka Aničku, Ellinku, Matyáška a Tomáška.
