Na počátku týdne se u nás mihlo jaro. Sluníčkové a relativně teplé počasí nás vylákalo ven. Nafotila jsem pár jarních snímečků, ale ty vám ukážu někdy příště. Dneska vám ukážu něco, co mě naprosto ohromilo! Mamka prohlásia:" No to mě škrábni! Kam jsi mě to zavedla? Já to tady vůbec nepoznávám!"
Po delším čase jsme se zašly podívat k rybníku za Medřičí. A nestačily jsme se divit, jak to tam vypadá. Okolo rybníka vede náhon. Léta tam rostly olše, rozeklané vrby, chodila jsem tam na podběl, kochat se pohledem na koberce dymnivek, sasanek, orsejí, v korunách stromů jsem pozorovala datla, strakapouda, mlynaříky, čížky, sedávaly tam volavky, přilétal čáp černý, ....
To všechno je ale pryč! Obrovské rozeklané stromy jsou vykácené, břehy náhonu jsou "oholené", rozježděné, koryto náhonu je plné napadaného dřeva a špíny, ....
Tady rostl podběl
A tady byly koberce dymnivek a sasanek
Pohled to byl hodně tristní! Člověk by řekl, že tam hodlají vybudovat nejmíň čtyřproudou dálnici s dělícím pásem v podobě vodního kanálu.
Pravda je, že stromy byly velmi staré, začínaly být nebezpečné. V koutku duše doufám, že tam budou vysazeny nové stromy a příroda si poradí s další obnovou. Snad tam i v budoucnu porostou koberce sasanek, dymnivek, orsejí, naroste podběl, křivatce, vrátí se žáby, .....
Je tam pořád krásně a klid!
Přeji vám pěkný a pohodový víkend.
Žádné komentáře:
Okomentovat