Posekáno - neposekáno

Tak tu "naší" louku dnes posekali.

Trochu jsem smutnila, že nebudu moci fotit motýly. Odpoledne jsme to šli s Filipem zkontrolovat. K mé radosti jsem zjistila, že není posekáno vše. Docela velký kus zůstal neposekaný.

Filipovi při hrabání čouhal z té vysoké trávy sotva hřbet.

A hmyzem se to tam jen hemží. Čmeláčci a včelky pilně pracují.

Tahle chudinka se asi upracovala k smrti!

Kde je posekáno, tam jsou zase pěkně vidět luční kobylky a saranče. Je jich tu nepočítaně. Malé, velké, hnědé, zelené, žlutohnědé, s červenými stehýnky, ... Kolem dokola je slyšet cvrkot a "lupání".

A na focení motýlů nakonec došlo také.

Houbařský diplomek

V neděli jsem dostala od Nattynky krásný diplomek za účast v poznávací houbařské soutěži.

Je moc hezký a já z něho mám véééélikou radost.

Díky, Nattynko!

Pozvání na vycházku

Když si chci s Filipem vyjít na delší vycházku, jdeme k rybníku Šefarák. Když si vyjdeme na ještě delší vycházku, vyrazíe k rybníku za Medřičí. Na krátké vycházky, kdy vyrážíme bez obvyklých propriet (mobil, piškoty, ...) i bez vodítka, jen s foťákem, si vyjdeme na "naši" louku. Zvu vás tedy na malou vycházku.

Takový pohled se mi naskytne, když vyjdu ze zahrady a přeběhnu lávku přes mlýnský náhon. Chvíli jdu vysokou trávou, která mi sahá až nad kolena. Ale pod topoly je tráva nizoučká, jde se tam krásně a pohodlně.

Pak už stačí se jen dívat a fotit. Třeba běláska na kypreji obecném (= kyprej vrbice),

lumka ozbrojeného,

v trávě saranči

či souboj samečků mandelinky nádherné o samičku.

Jdeme podél řeky Cidliny,

a tak můžeme v trávě spatřit skokana.

Poletují tu motýlice a šídékla.

Kolem je spousta starých vzrostlých stromů a keřů, které poskytují dostatek úkrytů a prostoru ke hnízdění (soused na několik míst rozvěsil pro zpěváčky i budky).

Pomalu se vracíme domů. Za stromy napravo je naše zahrada.

Už víte, odkud k nám na zahradu přilétají ptáčci?

Teda, děvčata, řeknu vám, že vkládání snímečků je docela fuška!! Celý týden jsem tu nebyla, naše stařičké PC totiž absolvovalo malé vylepšní. Postupně zjišťuji, že je problém nejen se zobrazováním snímečků, ale i s jejich vkládáním. Doufám, že to co nejdříve opět "admini" upraví!!

Přeji vám pohodový nadcházenící týden.

Sladké mámení

Dnes u nás máme pošmournou neděli. Proto jsme si ji vylepšili dobrotami. Přijela ségra s Jeníkem, tak jsme si uvařili kávičku a k ní zakousli perník zdobený šlehačkou a zahradními borůvkami.

Protože nás pořád ještě honila mlsná a nějaké borůvky zbyly, připravila jsem zmrzlinové poháry se šlehačkou a borůvkami.

Pak přišla sousedka a přinesla broskvičky z jejich zahrádky. Když tu před 14 dny byli na chalupě, soused zapomněl zavřít zavlažovací zařízení a broskve narostly do úctyhodných rozměrů.

Přeji vám pohodový zbytek víkendu.

Třepetavá krása

Sluníčkový den, rozkvetlá louka, z trávy se ozývají luční kobylky a saranče a nad tím poletují "třepetálci" různých barev a velikostí. Nemohla jsem se jen tak dívat a nepokusit se něco z toho nafotit.

Bělásci - bělásek zelný

bělásek řepkový

Tmavoskvrnáč vřesový - sameček. Liší se od samičky tykadly, která jsou hřebenovitá, jsou sídlem hmatových, sluchových i čichových orgánů. Samička je má nitkovitá. Velikost 22 - 30 mm, patří do čeledi píďalkovitých, je aktivní ve dne i v noci.

Okáči - okáč poháňkový

okáč poháňkový nebo snad luční?

okáč prosíčkový

Modráskovití - ohniváček černoskvrnný

modrásek jehlicový - sameček

modrásek jehlicový - samička

S defektem na křídlech perleťovec stříbropásek (perleťovec stříbropásný), velikost 64 - 76 mm

Tohoto motýla jsem nedokázala určit. Možná je to nějaký druh z čeledi soumračníkovitých.

Ovšem otakárka fenyklového snad ani neurčit nelze. Patří mezi naše nejkrásnější a největší denní motýly. V ČR je ohroženým druhem.

Doufám, že se mi motýlky podařilo určit správně.

Opeření návštěvníci

Původně jsem chtěla publikovat jiný článek. Ale ten bude muset počkat. Chtěla bych vám ukázat, kdo u nás byl o víkendu na návštěvě. Předem se omlouvám za kvalitu snímečků. Jsou hodně přiblížené, a pak ořezané. Některé focené přes sklo.

Opět se přiletěla nazobat žluna zelená. Nejprve se usadila na staré švestce ...

pak slétla na trávník, ale kryly ji větve jabloně,

do zobání se pustila až po důkladném prozkoumání okolí.

Dalším návštěvníkem byl strakapoud malý, kterého jsem poprve viděla letos v zimě. Nejprve se usadil na kmínku jablůňky,

pak přeletěl na starou švestku.

A včera navečer koukám, co to "přistálo" na jabloni před okny a on kalous. Nejprve seděl zády,

pak se otočil a všiml si, že se za oknem cosi hýbe. Byla jsem to já a usilovně jsem fotila. Začal roztahovat křídla a zastrašovat mě.

Ze všech nafocených snímečků kalouse byly alespoň trochu použitelné jen tyto dva. Snad přiletí zase a mně se podaří pořídit kvalitnější snímečky.