Makové mléko

Včera jsem něco hledala na netu a náhodou jsem narazila na odkaz s nadpisem Makové mléko. Zaujalo mě to a odkaz jsem rozklikla. Dočetla jsem se, že z máku se dá připravit makové mléko, které obsahuje velké množství vápníku, víc než 10x víc než mléko kravské. Mák je totiž rostlina s nějvyšším obsahem vápníku - 1400 mg/100 g. Dále obsahuje zinek, fosfor, železo, hořčík, draslík, vitamíny.

Termicky se mléko chová osvěžujícím způsobem. V této čisté podobě se skvěle hodí do teplého prostředí. V zimních měsících si můžeme pomoci například tím, že do mléka rozmixujeme sušené ovoce se skořicí, které "překlopí" výsledek do ohřívajících parametrů.

Jak na to?

100 g máku (je možné použít i mák mletý, pak není potřeba tak výkonný mixér)

600 - 1000 ml vody

Mák namočíme do vody, ideálně přes noc, a necháme stát při pokojové teplotě. Přelijeme do mixéru a mixujeme na nejvyšší výkon (dobrým pomocníkem je mixér na přípravu smoothie). Pěna, která mixováním vzniká, značí přítomnost uvolněného zdravého tuku. Pak mléko přecedíme přes husté sítko nebo přes plátýnko (i opakovaně). Kdo chce, může osladit medem, javorovým či agávovým sirupem, extraktem ze stévie.

Používáme stejně jako mléko kravské - na přípřípravu kaší, nápojů, pudinku, ...

Více o přípravě mléka a další info najdete ZDE, ZDE nebo ZDE u Moniky Brýdové.

Přeji vám dobrou chuť a krásné a pohodové dníky.

Něco dobrůtek

Pro dnešek jsem pro vás nafotila pár našich oblíbených mňamek.

K víkendové kávičce máme rádi "Honzovy" buchty.

V sezoně jablíček si rádi smlsneme na jablečném dortu

V poslední době jsme si oblíbili plněné dalamánky podle Blaničky (recept ZDE)

Přeji vám krásný zbytek víkendu a pohodový vstup do nového týdne.

Hlas labutě

Včera jsme si vyšli s Filipem odpoledne na vycházku. Došli jsme k rybníku za Medřičí. Na kořist tam číhaly volavky a po hladině, místy ještě se zbytky ledu, plul párek labutí.

Nejprve pluly kolem protějšího břehu, kde číhaly na kořist i volavky,

pak připluly až k nám.

Slyšeli jste někdy hlas labutě?

Pro mě to byla premiéra.

Pokud vám video nefunguje, najdeto ho také ZDE.

Hezký večer a úspěšný pracovní týden vám přeji.

Naschválník

Dělá mi to schválně?! Jak jinak si vysvětlit, že když přiletí, tak musím do práce na odpoledku a je zrovna čas se chystat. Nemůžu tedy postát u okna, kochat se pohledem a v klidu fotit. Na koho že spílám? Na krahujce. Opět přiletěl k nám na zahradu, usail se na větvi a v klidu si sklobl svoje ulovené papu.

A další věc, kterou mě vždycky naštve - usadí se pokaždé tak, že je ukrytý za větvemi, přes které ho nemůžu dobře vyfotit. Běhám od okna k oknu, z patra do patra a hledám, odkud ho nejlíp vyfotit. A to všechno v časovém presu.

Když se nasytil, ještě si dopřál polední siestu.

Přeji vám dobrou noc a pohodový zbytek pracovního týdne.

Strašidelné výlety jihočeským krajem

Plním přání Jarušky (tichaposta) a ze svého kalendáře vybírám pár strašidelných výletů v Táboře a okolí.

Jihočeský kraj, zámek Blatná

Dub královny Johanky

Dub královny Johanky býval statný a vysoký památný strom v zahradě jihočeského zámku Blatná. Oficiálně jako památný vyhlášen nebyl, zákona o ochraně přírody z roku 1992 se nedožil. Prý pod ním sedávala královna Johanka z Rožmitálu, než si vzala krále Jiřího. Vypráví se, že si pod tímto stromem před sňatkem často povídali a dokonce si tu dali i slovo. Královnu Johanku měli lidé rádi a pozitivní vztah přetrval věky díky pověsti. Komu se prý Johanka u dubu zjeví, bude mít v životě štěstí a radost. V 80. letech 20. století se ale i majestátní torzo stromu rozpadlo a z kmene už zůstaly jen dva pahýly. V květnu 2002 při natáčení televizního pořadu Paměť stromů u těchto pozůstatků Luděk Munzar prorokoval, že tady už se Johanka nezjeví. Jeho slova se bohužel vyplnila, ještě roku 2002 smetla zbytky stromu povodeň.

Jihočeský kraj, Tábor

Strašidelná studánka

Syn majitelů hradu v Táboře se nechtěl oženit s urozenou nevěstou a uzavřel se do sebe. Často se proházl po lesích a došel až ke studánce. Potkal zde plachou dívku, dceru zdejšího pasáčka krav, která tam chodila pro vodu. Od té doby chodil mladík ke studánce denně a vzájemně se s dívkou do sebe zamilovali. Rodiče lásce nepřáli a dívku v hradu uvěznili. Lada proplakala celé dny, až žalem zemřela. Mladík chodil jako by ztratil duši a s nikým již nepromluvil. Od toho dne, kdy Lada zemřela, se počal její duch oděný do bílých šatů zjevovat u studánky.

Jihočeský kraj, Třeboň, rybník Hrádeček

Čertův dub

Samotné vybudování rybníku probíhalo v letech 1566 - 1572. Kvůli rašelinnému podloží byly s rybníkem potíže, hráze posakovaly a bortily se. Potíže řešil Jakub Krčín z Jelčan, ale ani on neměl příliš štěstí. Číkalo se, že Jakub pro svou krutost klidem propadl k peklu. Čert ho noc co noc zapřahal do pluhu a devítiocasým pekelným bičem ho hnal po hrázích rybníků, které rybníkář za život založil Jakubovo kvílení bylo prý po nocích slyšet až do Třeboně a práskání čertvského biče nahánělo strach nočním opozdilcům. Za jedné noční bouře, kdy pro hustý dešť nebylo na krok vidět, dojelo pekelné spřežení až na hráz rybníka Hrádeček. Jenže ten založil Mikuláš Ruthard. Kletba byla zlomena, čertovský řetěz praskl, Jakub byl volný a z posledního článku řetězu vyrostl dub. Dub, který dodnes tvarem svoho kmene onen článek řetězu připomíná

Jaruško, dub královny Johany už na vašich výletech nenajdete, ale studánku u Tábora nebo dub u Hrádečku třeba ano.

Bohužel nemám z těchto míst svoje snímečky, proto jsem si je vypůjčila z netu.

Přeji vám pěkný nedělní večer a úspěšný nadcházející týden

Strašidelné výlety

Pořídila jsem si pro letošní rok kalendář plný zajímavých míst pro výletování a u každého je i krátká pěvěst.

Moravskoslezský kraj, hrad Hukvaldy

O zazděném preclíkáři

Nejhůře bylo Hukvaldským za panování hejtmana z Harasova. Poddané honili drábi do roboty, mnohý z nich okusil pobyt v kládě a navíc nalezl hejtman zalíbení v mladých selských dívkách. Krásná dcera sklepovského preclíkáře Světlíka byla s krávou na pastvě a ta se jí zatoulala na panské. Rychle ji vyháněla, aby to nikdo neviděl. Spatřil ji však samotný hejtman. Okozlen její mladickou svěžestí poslal drába, aby ji vyzval k službě na hrad. Ustrašený otec ji raději schoval u příbuzných a dráb se vrátil na hrad s prázdnou. Hejtman strašně zuřil a nechal si přivést nebohého preclíkáře. Toho uvrhl do hradní mučírny, ale ať se kat snažil jak mohl, přiznání, kde ukryl dceru, z něj nedostal. Za trest jej hejtman nechal zaživa zazdít do zdi hukvaldského hradu. Podle vyprávění bloudí duch nebohého preclíkáře dodnes hradem.

Liberecký kraj, zámek Hrubá Skála

Hra o duši

Tajemný zámecký pán kráčel zamyšleně po cestě. Najednou se ocitl ve strašidelné jeskyni a před sebou spatřil čerta sedícího u ohně. Rohatý vytáhl karty a začal s pánem hrát. Tomu se dařilo a s čertem se vsadil o svou duši. Ďábel se zachechtal, rychle karty zamíchal a rozdal. Pánovi se však podařilo vyhrát, pekelník se rozohnil, zakoulel očima a divoce vyletěl ven. Ozývaly se ukrutné rány, jakoby skály padaly. Čert do jedné ze skal zaryl své dlouhé pařáty a od té doby se této skále říká Čertova ruka.

Východočeský kraj, Prachovské skály

Skřítek Pelíšek

Pelíšek byl skřítek, který žil podle pověsti v krásném údolíčku Prachovských skal. Bydlel v jeskyni, kde hospodařil a pěstoval bylinky, kytičky a keře. Chudým je prý rozdával, bohatým prodával. Staral se, aby skály neprášily, osíval je trávou a pěstoval mechy. Měl rád zvířata, přírodu, sázel ve skalách borovice a buky. Když přišli lidé a usadili se ve skalách na Starém Hrádku, začali kácet stromy a lovit zvěř. Těm největším škůdcům přírody se prý Pelíšek dokáže pomstít. Jeho podobu u bývalého koupalilště vytvořil v r. 1939 výtvarník L. Horák. V r. 2007 vyřezal nového Pelíška řezbář J. Rampas, nový Pelíšek stojí při vchodu do Zelené rokle u Turistické chaty.

Tak batoh na záda, hůlky do ruky a hurá třeba za skřítkem Pelíškem nebo hledat Čertovu ruku.

Přeji vám pěkné dny.

Pletený nákrčník

Jak jsem se tu nedávno zmínila, upletla jsem Elišce nákrčník. Protože má "modré období", vybrala si modrou vlnu. Vzorek nechtěla žádný, jen hladká a obrácená očka. Nákrčník jsem musela předělávat, protože jsem ho udělala moc veliký. Ale i tak jsem ho stihla dodělat pod vánoční stromeček.

Konečně přišla zima, nákrčník je v permanenci.

Přeji vám krásné a pohodové zimní dníky.