Ve svých výstřižcích jsem opět zašátrala ve složce s nadpisem 'HMYZ' a našla tento zajímavý článek.
Žili na naší planetě dávno před dobou dinosaurů. Objevily se na Zemi na konci prvohor a od té doby se změnily jen velice málo. Již více než 200 miliónů let představují hrozbu všech obyvatel říše hmyzu. O kom je řeč? Přece o vážkách - vzdušných akrobatech hmyzího světa.
Vážky představují prototyp vzdušných zabijáků. I když mávají svými velkými křídly 10x pomaleji než například mouchy, jsou některé z nich pravými mistry vzdušného lovu. Nejrychlejší z vážek dokážou létat rychlostí téměř 40 km/hod. Díky tomu se také mohou zmocnit své kořisti za letu. Své silné nohy přitom používají jako lapací košík. Když je jejich úlovek menší, ani se nenamáhají přistát k hostině. Pozřou ho rovnou za letu. Dokonce i šídélka a motýlice, které létají spíš váhvě, si takto dokážou obstarat dostatek potravy.
Aby mohly vážky lovit za letu, musejí k tomu mít vynikající zrak. Jejich velké složené oči proto zabírají většinu hlavy. Pestří vzdušní akrobaté mají tedy zorné pole téměř 360°a nikdo je nepřekvapí seshora ani zezadu. Každé z jejich očí se může skládat z více než 20ti tisíc drobných oček. Všechny tyto zrakové orgány skládají dohromady mozaikovitý obraz. Takové vnímání se sice moc nehodí k rozeznávání tvarů, o to lépe však registruje pohyb v okolí vážky.
Vážky se za letu i páří. A není to právě jednoduchý úkol. Samečkové totiž nemají pářící orgány na konci zadečku, ale těsně za hrudí. Proto před spářením musejí pevně zachytit samičku za hlavou. Používají k tomu přívěsky na konci zadečku. Samička pak musí svůj zadeček ohnout daleko dopředu, aby si mohla od svého partnera převzít zásilku spermií. Společně tak vytvoří útvar podobný létajícímu kruhu.
Samička pak naklade svá vajíčka do vody nebo na vodní rostliny. To, co se z nich vylíhne, se však dospělé vážce ani zdaleka nepodobá. Na rozdíl od pestrých vzdušných letců jsou larvy vážek, zvané nymfy, hnědavá a pomalá vodní stvoření. Ve své dravosti si však s rodiči v ničem nezadají. Hltavě loví veškerý vodní hmyz a někdy se dokonce zmocní i žabího pulce nebo drobného rybího potěru. Obezřetně se za svojí kořistí plíží a pak bleskově zaútočí. Jen zřídkakdy minou cíl, protože je příroda vybavila vskutku nevídanou zbraní. Jejich spodní pysk se přeměnil ve skládací drapák s ostrými kleštěmi na konci. Larva vážky může tuto masku vymrštit kupředu a v okamžiku se tak zmocnit nic netušící oběti.
Životem vodního dravce mohou vážky žít i několik let. Za tu dobu několikrát svlékají pokožku a s každým svlékáním se víc a více přibližují dospělosti. Zrod dospělé vážky připomíná kouzelnou pohádkovou proměnu.
Nymfa vyleze z vody ven a zachytí se nohama stébla trávy. Pak jí pukne na zádech pokožka a vzniklým otvorem se s velkým úsilím začne soukat ven dospělec. Objeví se celé tělo, nohy a křídla. Létací orgány jsou zpočátku pomačkané a trvá poměrně dlouhou dobu, než se narovnají a zpevní. Teprve poté může vzdušný predátor odstartovat na svůj první lov.
Žádné komentáře:
Okomentovat