Sáhla jsem do svého archivu snímečků a zvu vás na Moravu, do předhůří Beskyd. Navštívíme horské městečko v centru Štramberské vrchoviny na svazích Zámeckého kopce, Kotouče, Bílé hory, Libotínských vrchů a Červeného kamene, městečko Štramberk, pro svou malebnost zvané "Moravský Betlém".
Městečko založil 4. 12. 1359 syn českého krále Jana Lucemburského a české královny Elišky Přemyslovny, moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský, mladší bratr římského císaře a českého krále Karla IV.
Dominantou města je gotická válcová věž zvaná Trúba, která je upravena jako rozhledna. Abychom se mohli pokochat nádherným výhledem do širokého okolí, musíme vystoupat po 159 schodech.
Jaroňkova ulička (zvaná štramberská "Zlatá ulička") pod hradem je provoněná medem a perníkovým kořením. V Perníkovce se pečou pověstné Štramberské uši.
Unikátní je i množství dochovaných valašských roubených stavení z 18. a 19. století.
Navštívit můžeme nejen Muzeum Novojičínska (je umístěno v pozdněbarokním šenkovním domě),
ale také muzeum malíře Zdeňka Buriana (je umístěno v jedné z nejstarších městských budov, která je zachycena již na pohledu z r. 1722 a od r. 1822 sloužila jako masné krámy; jako Burianovo muzeum od r. 1992), nezapomeneme ochutnat štramberské pivo nebo si rovnou dopřejeme pivní lázeň v Lašských pivních kúpelích.
Měšťanské domy kolem svažitého náměstí dal markrabě Jan obehnat hradbami, z větší části dochované dodnes. Protože počet obyvatel neustále vzrůstal, vzniklo během staletí malebné předměstí většinou z roubených stavení terasovitě nakupených na skalnatých stráních. S osídlováním předměstí valašskými pastevci na konci 15. stol. začal nový způsob výstavby domů valašského typu. Horní a Dolní Bašta tvoří nejzachovalejší a nejcennější část městské památkové rezervace.
Stoupáme-li z Národního sadu po stezce na Kotouč, zavede nás k jeskyni Šipka. Je to světoznámé archeologické místo - r. 1880 zde gymnaziální profesor Maška našel čelist neandrtálského dítěte.
Ze Štramberka si ještě vyšlápneme na Bílou horu. Na jejim vrcholu stojí věž - rozhledna, která svým tvarem připomíná šroubovici DNA. I odsud je překrásný výhled do kraje (Beskydy, Jeseníky, Oderské vrchy). K rozhledně vede od sochy Panny Marie na konci Bělohorské uličky spirálovitá Sluneční stezka lemovaná 12 znameními zvěrokruhu.
Dalši foto zde. Projít se Štramberkem můžete i s Václavem Žmolíkem ZDE nebo s Jiřím Bartoškou a Miroslavem Donutilem ZDE .
Štramberské uši - pečivo zatočené do tvaru lidských uší se zde vyrábí podle tradičního receptu již více než 750 let. A to na počest vítězství štramberských nad krvelačnými Tatary. A proč právě uši? O tom si přečtěte pověst, jak ji zapsala paní učitelka starojické školy Ludmila Šnajdrová před více než 40ti lety.
O TATARECH NA ŠTRAMBERKU
Roku 1241 valila se z východní Asie na nízkých asijských koních mocná armáda šikmookých Tatarů pod vedením velkého Džingischána. Zmocnila se Ruska, povalila Polsko a údolím Odry hrnula se do našich krajů. Daleko před nimi se nesla pověst o jejich ukrutnostech, zejména o tom, jak bezbranným lidem vylupují oči, uřezávají jazyk a uši. Lidé utíkali před nimi do lesů a do hor, aby si zachránili holý život.
Obyvatelé, nejen ze Štramberka, ale též ze širokého okolí hledali útočiště na kopci Kotouč u Štramberka, kde se ohradili a statečně se bránili.
V noci před Nanebevstoupením Páně 8. května léta 1241, když již umdlévali, zatáhly husté mraky nebe a záhy se dostavila silná bouře. Potok se rozvodnil a voda z něho zaplavila celý mongolský tábor, který byl rozložen pod kopcem. Obránci Kotouče, aby zvýšili její účinek, rozkopali hráze velkého rybníka v sousední obci Ženklavě. Proudem valila se voda do tatarského ležení a toto promělnila v divoké jezero. Nastal nepopsatelný zmatek, v němž hynuli stovky lidí i dobytka. V divokém nepořádku utekli tataři z místa hrůzy směrem ke Starému Jičínu, takže ráno nebylo po nich ani slechu.
Lidé uvěřili, že byli zachráněni vyšší mocí, a tak na památku tohoto vítězství nad Tatary stal se Kotouč věhlasným poutním místem, kde byly zbudovány dva velké poutní chrámy. Od těch časů až do nedávné doby scházeli se tam lidé z širokého okolí k pobožnostem, zejména v den Nanebevstoupení Páně. Při těchto poutích prodávaly se na Štramberku proslavené marcipánové tatarské uši.
Žádné komentáře:
Okomentovat