Javoříčské jeskyně

Vloni jsme navštívili krásné Mladečské jeskyně (po kliknutí článeček, snímečky, pověsti), letos to byly ještě krásnější Javoříčské jeskyně, které jsou od Mladečských vzdálené cca 12 km. Jeskyně byly naším třetím zastavením cestou do Mořkova.

Vstup do jeskyní, pokladna a krámek se suvenýry.

Podzemní systém Javoříčských jeskyní vytváří komplikovaný komplex chodeb, dómů a propastí. V současné době jsou známy asi 4 km chodeb, z nichž 788 m je zpřístupněno pro veřejnost. Jeskynní systém je vyjmečný nejen svými rozměry, ale i mohutností a bohatostí krápníkové výzdoby. Velkolepé vstupní prosotry vrcholí Dómem Gigantů s mohutnými pagodami stalagmitů, girlandami stalaktitů a barevnými sintrovými vodopády na stěnách.

Kromě nejběžnějších typů krápníkové výzdoby je zde bohatý výskyt tzv. heliklitů, které rostou proti zákonům gravitace. Dominantou je též přes 2 metry vysoká záclona.

Veřejnosti nepřístupné nižší patro tvoří složitý labyrint chodeb propojených propastmi, upadající do hloubky až 60 m.

Jeskyně vznikly v devonských vápencích Javoříčského krasu v severní části Drahanské vrchoviny. Na tvorbě se podílel potok Špraněk. Některé partie byly známy od nepaměti, značná část byla objevena r. 1938 pracovní skupinou Viléma Švece.

A to bylo naše poslední zastavení. Přestože jsme měli ještě naplánovanou Náměšť na Hané a Čechy pod Kosířem, čas neúprosně běžel a my měli před sebou ještě víc než 100 km do cíle.

Lišaj vrbkový - housenka

"Vy nás ale zásobujete, pane Karfík!" ... Tahle hláška z filmu Jáchyme, hoď ho do stroje mě napadla, když se manžel v sobotu přihnal s dalším svým úlovkem.

Na tomto snímečku je trochu vidět osten na zadečku.

Všiměte si, jak se jí nápadně protáhla hlavička. Trochu mi připomíná tlamičku malého krokodýla.

Šla jsem šmejdit na net a zjistila jsem, že se jedná o housenku lišaje vrbkového (po kliknutí se zobrazí foto). Snad budu mít při svých toulkách štěstí a narazím i na toho krásného nočního motýla.

Pohádkový hrad Bouzov a rytíři na koních

Dalším naším zastavením byl pohádkový hrad Bouzov, ráj filmařů. Natáčela se zde např. pohádka O princezně Jasněnce a létajícím ševci, Princezna Fanthagiro, pokračování seriálu Arabela, komedie Kopretiny pro zámeckou paní nebo německý film Napola.

Hrad ukrytý mezi vrcholky Bouzovské pahorkatiny byl ve své dnešní podobě vybudován na přelomu 19. a 20. století. Měl vzbudit zdání, že jde o stavbu, která obsahuje typické znaky středověké hradní architektury. Tento záměr se zcela zdařil a my dnes žasneme nejen nad dokonalým dílem tehdejších umělců a řemeslníků, ale i nad materiální obětí, kterou stavitel svému dílu přinesl. O historii hradu se rozepisovat nebudu, pěkně je to napsané ZDE.

Ložnice velmistra řádu německých rytířů upoutá pozornost barokním nábytkem a brokátovými tapetami na stěnách, zhotovenými podle původního vzoru.

Sloupová síň s kamenným točitým sloupem, který podpírá novogotickou klenbu, je jednou z typických ukázek různorodosti uměleckých slohů použitých při přestavbě hradu.

Pohled na hrad z hradního příkopu. Pohled neobvyklý, protože do hradního příkopu se běžně návštěvník nedostane. My jsme tu možnost měli.

Právě v hradním příkopu skupina Ordo Kromen předvedla malou ukázku rytířskeho umění a soubojů na koních (hlavní rytířský turnaj se uskutečnil později v parku u hradu). Zajímavé povídání o používaných zbraních a výcviku koní, zajímavá podívaná, jednoduchý, ale nápaditý příběh (souboj dvou šlechticů o pozemek), humor a veselé dialogy, kladný a záporný hrdina, spravedlnost nebyla slepá a dobro zvítězilo nad zlem.

Který hrdina je kladný a který padouch jistě poznáte.

Mezi diváky vybraná dívka dostala na hlavu rytířskou přilbu a temný rytíř Olaf von Langobard jí měl dřevcem přilbici sundat. Na snímečku je vidět, že se to povedlo a rytíř získal bod.

Souboj s dřevci. Rytíř Richard byl z koně sražen, bod získal opět rytíř Olaf.

Souboj s mečem.

Ze zvědavosti jsem nakoukla na stránky skupiny Ordo Kromen a zjistila jsem, že dřív se jmenovali Haradlos. Zalovila jsem v našich albech a zjistila, že v roce 1999 jsme je viděli na hradě Kost. I tenkrát to byla strhující podívaná. Mrkněte do jejich fotogalerie a až někde uvidíte pozvánku na jejich vystoupení, určitě se jděte podívat.

Loštice

Prvním naším zastavením byly Loštice. Tentokrát jsme se totiž rozhodli, že do cíle naší dovolené nepojedeme přímo, ale už cestou navštívíme pár zajímavých míst. Odbočili jsme tedy za Mohelnicí z dálnice a v Lošticích byli natošup.

Na náměstí jsem si vyfotila neogotický sloup Nejsvětější Trojice

a čtyřbokou kamennou kašnu se sochou Svatopluka.

Poblíž náměstí najdeme nejstarší výrobnu tvarůžků, výrobnu A. Wesselse, která byla prohlášena technickou památkou. Bohužel měli zavřeno, stejně jako v muzeu tvarůžků.

Loštice jsou známé nejen výrobou olomouckých tvarůžků ale i poháry. O nich jsem se ale blíže docetla až na uvedeném odkazu.

Ve stejné ulici jako výrobnu tvarůžků najdeme i památník Adolfa Kašpara (kliknutím na odkaz se zobrazí podrobnosti).

Trochu jsme se prošli kolem náměstí, abychom protáhli údy a tělo rozlámané sezením v autě. Se ségrou, která jela s námi, jsme obdivovaly skalky a zahrádky kolem vilek.

Cestou k autu, než se ségra pokochala dobrůtkami z olomouckých tvarůžků (bohužel jen pohledem na obrázky za výkladem, protože v obchůdku měli zcela vyjmečně zavřeno ), já si zašla vyfotit farní kostel sv. Prokopa.

Údy jsme si protáhli, tak jsme nasedli do auta a pokračovali dál k dalšímu velmi známému a krásnému místu. Tam vás pozvu příště.

Návrat

'Sláva nazdar výletu,

nezmokli jsme, už jsme tu!'

A že jsme nezmokli, to je naprostá pravda. Za celý týden nespadla snad jediná kapička, zato teplíčka jsem si užili až až. Přestože jsem to měli z chaloupky,

na místní koupaliště jen pár desítek metrů, pro samé výletování jsme na koupání neměli čas. Zašli jsme tam jen jednou v

podvečer, ale to už bylo koupaliště zavřené, poseděli jsme jen v zahrádce přilehlé restaurace.

Snímečky z obce Mořkov nemám, protože je všude rozkopáno. Ale více informací o obci a snímečky najdete na tomto odkazu.

Příště budou snímečky z našich výletů, teď letím do rachoty.

Všem vám přeji krásný zbytek prázdnin.

Tři a každý jiný

V týdnu jsem po večer při telce umotala další košíky. Tentokrát s přízdobou. Ten s kolečky už stojí na stole vedle PC a korálkový je malá pozornost pro snachu manželovy sestry. O dovolené se chystáme k manželově sestře na návštěvu, uvidíme se i s mladými, tak abychom na návštěvu nepřišli s prázdnou.

A ten třetí je pro manželovu sestru. V době, kdy u nich budeme pobývat, oslaví kulaté narozeniny. Košík bude součást dárku. Naplním ho dobrůtkami a zavážu do celofánu jako dárkový balíček.

Přeji vám krásný prázdninový víkend plný sluníčka a pohody.

Slepování obrázků v PhotoFiltre

K napsání toho návodu mě inspirovala Jaruška. Jak prý to dělám, že mám dva obrázky vedle sebe. Je to úplně jednoduché. V editoru obrázků PhotoFiltre je slepím. Postup je následující:

1. Otevřeme si 2 a více obrázků, které chceme slepit. Pokud je to potřeba, upravíme je na stejnou velikost.

2. Aktivujeme (klik na snímeček, nadpis musí "svítit") 1. obrázek. Na horní liště klik na Úpravy. Z nabídky vybereme Kopírovat

3. Aktivujeme 2. obrázek. Opět klik na Úpravy a z nabídky vybereme Vložit jinak. Rozvine se další nabídka, kde vybereme Slepit. V tabulce pak zaškrtneme pozici, jak chceme, aby se obrázky slepily.

Pak můžeme ještě tvořit dál podle fantazie a zdatnosti v používání PF. Můžeme použít masku, stínování, rámeček, speciální štětec, ...

Rámečky, masku, vržený stín, ... můžeme vytvořit ještě před slepením jednotivých snímečků.

Snad jsem návod napsala dost srozumitelně.