Ach jo! Ve středu už to vypadalo velmi nadějně, celou noc u nás sněžilo. Ale ráno, když jsem jela z práce, bylo mi jasné, že sníh dlouho nevydrží. Už ráno v šest hodin byl sníh těžký a mokrý, na silnicích břečka, kterou jako řidič strašně nesnáším!! A když jsem se prospala, venku lilo jako z konve a po sněhu nebylo téměř památky. Radost mi dělají alespoň ptáčci na krmítku. Nepřilétá jich celá plejáda, jako vloni, ale rej sýkorek, brhlík, zvonci, strakapoud mi k radosti stačí.
Zvonci pozorují okolí na blízké jabloni, než přiletí na krmítko. To si potom nekompromisně usurpují jen pro sebe.
Někde jsem četla, že sýkory koňady dodržují určitý vzájemný odstup. Nikdy nepřistanou na menší krmítko dvě koňadry zároveň. U nás na okenním krmítku to ale nějak nefunguje.
Tady je jedna koňadra na odletu, druhá se se semínkem v zobáčku k odletu chystá.
A tady hodují dokonce s malou sýkorkou modřinkou.
Přeji vám krásný a pohodový víkend.
Žádné komentáře:
Okomentovat