Kolotoče, historický jarmark, šermíři a šperky

Víkend po svátku Stanislava u nás probíhá tradiční pouť. Komedianti postaví v horní části náměstí nejrůznější atrakce (ceny jsou přímo astronomické) a dolů po náměstí rozloží svoje zboží stánkaři.

Letošní pouť ozvláštnil historicko šermířský spolek Dělostřelci Kryštofa Haranta - 1619. V areálu bývalého zámku (ve staré škole) uspořádali Historický jarmark s ukázkou řemesel. K vidění bylo vojenské ležení, po celý den probíhaly ukázky šermířských klání, představili se i malí kadeti ze šermířské školičky. Návštěvníci mohli zhlédnout ukázky starých zapomenutých řemesel a produkty si zakoupit. Otevřena byla hospůdka balkánského stylu.

A v obřadní síni paní Radka K., rodačka ze Smidar, vystavovala svoje náááádherné, ručně vyráběné šperky.

Přijela ségra a krom procházky po obci jsme oslavili její narozky, pojedli navařené a napečené dobrůtky,

prostě jsme si báááječně užili pouť.

Přeji vám krásný a pohodový zbytek májového víkendu.

Mravenci

Vzpomínáte na moji výstřížkovou krabici? Občas v ní zaštrachám a zveřejním nějakou zajímavost. Tentokrát jsem v ní našla článeček o mravencích. A protože jsem v lese našla krásné mraveniště a vyfotila pracující mravence, připojím ke snímečkům i nějakou tu informaci.

Mravenci se většinou živí drobnými živočichy, nicméně rádi požírají i olejnaté a cukernaté výrůstky na semenech. Klíčivost semen tím negativně neovlivní, naopak - napomáhají jejich rozšiřování (např. violek, sněženek, dymnivek a prvosenek). Libují si také na sladkých šťávách, které produkují rostliny z nektarií (medníků) a samozřejmě na medovici produkované savým hmyzem. Medovice je ve skutečnosti cukr, který savý hmyz nedokáže strávit a ve formě výkalů jej vylučuje. Tato všeobecně známá vazba mezi savým hmyzem a mravenci se odborně nazývá trofobióza.

Většina mravenců je užitečná. Např. mravenec lesní chrání stromy před řadou škodlivého hmyzu a je nedílnou součástí integrované ochrany lesa. Zcela oprávněně je proto přísně chráněn. Některé druhy mravenců však za určitých podmínek škodí, protože ve zmíněné trofobióze chrání hmyzí škůdce před jejich přirozenými nepřáteli a tím nepřímo pomáhají jeho přemnožování. Někteří mravenci trápí zejména zahrádkáře a sadaře: okusují kořínky, lodyhy, bulvy (především kedluben) a plody (zejména jahod). Jiný druh (např. mravenec travní) si staví ze zeminy a zbytků rostlin kupky, kterými poškozuje trávníky a znesnadňuje kosení luk. Obdobné kupky můžeme najít i na záhonech, především v rostlinách jahodníků.

Na mravencích si zase pochutnají žluny. Mravenci ve všech stádiích vývoje jsou jejich hlavní složkou potravy. Zrovna dneska se jedna přiltelěla k nám na zahradu "naobědvat".

Přeji vám pěkný májový den.

Pribináček podle Ládi Hrušky

Také máte rádi pribináčky? A také vás od jejich koupě odrazuje šííílená cena? Já jsem minulý týden viděla 125 gramové balení za 21,90!!!!!! A tak jsem zkusila receptík Ládi Hrušky.

Co budeme potřebovat?

1 kelímek smetany ke šlehání (31%)

1 vaničku tvarohu (modrý nebo červený)

2 vanilkové cukry

Smetanu vyšleháme s cukrem dotuha, přidáme tvaroh, zamícháme a je hotovo.

Já přídala ještě žloutek z domácího vajíčka. Příště dám žloutky dva.

Pribináčku je 800 ml za cca 40 korun.

Eli má ráda tmavé pribináčky, tak si do své porce přimíchala kakao.

Už se těším, až budou na zahrádce jahůdky. S nimi to bude teprve dobrůůůůůtka!

Už kvetou konvalinky?

Také se vám zdá, že příroda je letos tak trochu v předstihu? Že všechno kvete dřív? Mně tedy ano. Přestože jinak jezdím do lesa na konvalinky kolem 10. května, letos jsem tam zajela už tento týden.

Bylo krátce po mírném deštíku, ideální čas pro slimáčky.

Bílé polštáře sasanek už jsou pryč, ale nahradily je koberce ptačince.

Takhle vypadá ptačinec zblízka.

I lesní jahůdky jsou v plném květu.

Bílou oživily modrofialové květy zběhovce (snad jsem kytičku určila správně)

a kvítek violky.

Do lesa patří mech. Třeba ploník.

Líbil se mi tenhle "učesaný" pařez.

Detail pařezu.

A jak dopadly konvalinky? Zpočátku to vypadalo dost zoufale,

ale nakonec jsem si přinesla malou kytičku, přestože je teprve konec dubna.

Děvčata, užijte si dnešní večer, přeji vám povedený start a hladké přistání, a zítra nezapomeňte na políbení pod rozkvetlým stromem. Třešeň to asi nebude, ty už jsou letos odkvetlé. Tedy u nás rozhodně.

Rychlokoláčky podle Ládi Hrušky

Vyzkoušela jsem další recept podle Ládi Hrušky. Tentokrát rychlokoláčky z taveňáku.

Co budeme potřebovat?

2 hrnky hladké mouky

2 tavené sýry

1 kostka tuku na smažení

náplň: povidla, mák, tvaroh, ....

Ingredience smícháme a vypracujeme těsto. Z těsta děláme malé kuličy, do kterých uděláme důlek a naplníme nádivkou. Koláčky narovnáme na plech vyložený pečícím papírem, vložíme do trouby rozehřáté na 180 °C na 20 minut. Domácí rychlokoláčky z taveného sýru jsou hotové. Na závěr je ještě můžeme obalit v moučkovém cukru.

Recept najdete ZDE

Já jsem udělala koláčky malinko větší než Láďa Hruška a plnila jsem švestkovými povidly a meruňkovou marmeládou.

Koláčky nám chutnaly a pokud se je také rozhodnete vyzkoušet, přeji vám dobrou chuť.

Popenec obecný

Určitě ho všichni znáte - vytrvalá plazivá bylina roste na lukách, stráních, polích, v zahradách, v křovinách i u cest. Typické jsou fialové kvítky a příjemná vůně. Ale věděli jste, že je to vynikající léčivka, která má blahodárný vliv na náš organizmus? K léčitelským účelům se užívá už od 12. století.

Vnitřní účinky byliny jsou hlavně svíravé a desinfekční v celé oblasti trávicí a vylučovací soustavy. Detoxikuje játra, ulevuje od zánětů, pomáhí při poruchách trávení a při nadýmání, tlumí průjem a v některých případech má schopnost rozpouštět menší žlučové a ledvinové kaménky. Užívá se nálev maximálně ze dvou gramů byliny denně, případně i v čajových směsích s podobně působícími rostlinami. Je velmi účinný při léčbě záduchy - průduškového astmatu, působí proti zánětům horních cest dýchacích a při chronické bronchitidě.

Popenec je silným lékem protirevmatickým, který působí vnitřně (podávaný jako čaj) i zevně, kdy se na bolavé klouby přikládají čerstvě mačkané listy spařené v páře. Protizánětlivé účinky se zevně osvědčí i při léčbě kožních infekcí, ekzémů a neurodermatitidy.

Pokrmům kromě mnoha prospěšných látek a lahodné kořeněné chuti dodává i velmi příjemné aroma. Díky vysokému obsahu silic a vitamínů je součástí zejména jarní kuchyně: hrst nasekaných lístků patří do velikonoční nádivky. Můžeme jej přidat i do salátů, bylinkového másla, tvarohu, sušený pak do masitých pokrmů, polévek, dušené zeleniny, protože zlepšuje trávení a chuť k jídlu. Dříve se popenec dokonce používal při výrobě piva, než ho nahradil chmel.

Popenec jen málokdy zakoupíme v prodejnách s bylinkami, takže většinou jsme odkázáni na vlastní sběr. Sbírá se kvetoucí nať, nejlépe brzy odpoledne za sucha a slunečna.

Pozor! Možná je záměna s popencem chlupatým.Ten je na rozdíl od popence obecného zapsán v Červeném seznamu jako ohrožený druh. U nás se vyskytuje pouze na Moravě, která je nejzápadnější hranicí jeho výskytu. V kuchyni je nepoužitelný pro svoji ostře hořkou chuť.

V komentářích čtu, jak usilovně popenec ve svých zahrádkách likvidujete. Jukněte na tento odkaz, možná, budete překvapené: http://www.magazinzahrada.cz/rostliny/popenec-plevel-ktery-zdobi-a-leci.html

Stonožka škvorová

Máme jaro jako malované (alespoň tedy u nás), vše kolem kvete, voní, pípálci cvrdlikají jako o život a probouzejí se i hmyzáčci. I vy jste už určitě narazili při svém zahradničení či toulkách přírodou na tohoto tvorečka - stonožku škvorovou.

Je dlouhá (20 - 35 mm) a na každém tělesném článku má jeden pár nožek. Celkem je to 15 párů. Na hlavě má pár poměrně dlouhých tykadel, dva páry čelistí a první pár nohou tzv. kusadlových nožek. Ty mají jedovou žlázu. Tykadla jsou růžencovitá a mnohočlánková. Larvy se líhnou s plným počtem tělních článků.

Je to tvor čilý v noci. Je víceméně dravá a pomocí jedovatých čelistí loví svinky, pavouky a hmyz. Den přečkává pod kameny, v listí, pod kůrou nebo v trouchu. Žije ve svrchních vrstvách půdy, v opadance, pod kůrou pařezů. Je běžná v zahradách.

Stonožky mají na posledních dvou párech nožek obranné žlázy. Jimi se brání před velkými pavouky nebo mravenci, protože na konci nožek se vylučuje lepkavý sekret, který útočníka rychle odradí nebo zneškodní. Poslední pár nohou je prodloužený (tzv. nohy vlečné) a slouží jako smyslový orgán.

(info čerpáno z biolibu)

Přeji vám krásné a pohodové jarní dníky plné sluníčka.