Dneska mám voníčko, nemusím do rachoty, tak mám o malinko víc času pozorovat to ptačí hemžení v zahradě a na krmítkách. A jak tak zevluju z okna, zahlídla jsem cosi bílého pobíhat po zahradě. Koukám, koukám, co by to mohlo být a ona lasička hranostaj. Jenomže byla až na druhém konci zahrady, kam můj kompaktík "nedosáhne".
Pořídila jsem sice jeden snímeček, ale nic moc z něho nevykoukáte. Pro zvýraznění jsem hranostaje zakroužkovala.
Pořídila jsem sice jeden snímeček, ale nic moc z něho nevykoukáte. Pro zvýraznění jsem hranostaje zakroužkovala.
Jako na potvoru začalo sněžit a jestli se lasička ještě ukázala, ve svém zimním hávu je dobře maskovaná.
Proto jsem našla na netu obrázek, aby jste viděli, co jsem to na té naší zahradě vlastně viděla.
A ještě nezbytné info, jehož zdrojem mi byl net:
Lasičky jsou roztomilé šelmičky, které málokdy spatříme, protože ožívají až v noci. Loví myši, hraboše i hryzce, proto jsou dobrými pomocníky v zahradě.
Lasice hranostaj je vynikajícím lovcem, který se živí téměř výhradně masem. Velmi jí chutnají i ptačí vejce včetně slepičích. Hranostaj loví každou kořist přiměřené velikosti, na kterou ve svém teritoriu narazí: malé savce (myši, krysy, mláďata zajíců, divoké králíky) a žáby. Naskytne-li se mu příležitost, neváhá ulovit ani ptáka. Když je o běžnou kořist nouze, žere i žížaly, slimáky, velký hmyz a jiné bezobratlé. Hlodavce pronásleduje až do jejich nor, kterými se díky štíhlému hbitému tělu snadno protáhne. Má vynikající čich, zato dosti špatný zrak. Při lovu se spoléhá především na svůj nos, který ho neomylně vede po stopě vyhlédnuté kořisti. Připlíží se k ní, skočí na ni a kousnutím do týla ji usmrtí. Může se stát, že narazí na silnějšího soupeře a v tom případě se z lovce stává lovený. Občas se tak sám hranostaj stane obětí větší kuny, sovy nebo velkého dravého ptáka. Nezná zimní spánek. Nemůže si vytvořit zásoby tuku a zimu prospat. Jakmile by začal tloustnout, neprotáhl by se úzkými chodbami za svou kořistí. Nebojí se ani vody, ostatně umí velmi dobře plavat. Je hbitý a rychlý a výborně šplhá.
V létě mají hranostaji srst na hřbetě skořicově hnědou, na spodní straně téměř bílou. Jen špička ocásku (proutku) je vždy sytě černá. Na počátku zimy je letní šat vyměněn za nádherně sněhobílý kožíšek, z něhož se výrazně odrážejí jen černé oči (světla), nos a špička proutku.
Proti lasici kolčavě je hranostaj menší a vzácnější. Odlišuje se od ní i černou špičkou ocásku.
Žádné komentáře:
Okomentovat