Loni touhle dobou

     Dnes dopoledne jsem rovnala a svazovala papír dětem do sběru.  A najednou mě zaujal tento obrázek

a nad ním nadpis V říjnu 50 let tolik nesněžilo. V ruce jsem měla noviny ze 17. řijna 2009. V článku se hned v úvodu píše: Osada Bělá na Rychnovsku byla včera už druhý den odříznutá od světa. Přijezdovou silnici zatarasily spadané stromy, takže se tam nedostal autobus. Lidé nemohli do práce, děti nedojely do školy. V půlce vesnice nešla elektřina a stále sněžilo. ... A článek pokračuje dál: Meteorologové nepamatují v říjnu tolik sněhu ve středních polohách. Na horách bylo v říjnu nejvíce sněhu v roce 2003. Například na hřebenech Krkonoš včera leželo v průměru 85 cm sněhu, což je nejvíce za posledních nejméně 50 let. Na některých místech vítr vytvořil až dvoumetrové závěje. Téměř 90 cm sněhu je v Orlických horách, což tamní horalé nepamatují. ... A na konci stojí věta: Ale lyžaři se mohou radovat O víkendu se bude lyžovat v Janských Lázních.

     Tak mě napadlo, jestli letos přijde také tak brzo zima. Jestli se o víkendu také začne na horách lyžovat. Podle předpovědi se má ochladit, na horách by mělo sněžit. Tak zatím snad jen na hřebenech hor. Tady v nížině by mohlo panovat i nadále takové pěkně sluníčkové počasí, jaké tu máme už celý týden. I když ranní teploty jsou den ode dne nižší. Dneska jsme u nás měli zatím nejchladnější ráno, teploměr ukazoval -3°C. Ale sluníčko během dopoledne jinovatku proměnilo na křišťál, jak je vidět na snímečcích.

A na sluníčku se ohříval tenhle krasavec

Všem přeji krásný podzimní den plný sluníčka a pohody.

Vycházka k rybníkům

     Dnešní překrásné počasí mě opět vylákalo na procházku se psem. Došli jsme k chotělskému rybníku a přes louky k rybníku Šefarák. Nafotila jsem snímečky krásné podzimní přírody. K článečku přidám jen pár snímků, ostatní budou v albu Podzim u chotělského rybníka a u Šefaráku na http://ema70.rajce.idnes.cz/  

    

U rybníka jsem kromě krásné muchomůrky našla i jiné houbičky.

Na květech pcháče posedávali nejen motýli, ale i čmeláci.

Vzduchem poletovalo babí léto a usazovalo se na trávě.

U chotělského rybníka bylo náááádherně.

Barvy podzimu u Šefaráku.

Cestou jsem si natrhala nějaké větvičky a doma si udělala podzimní dekoraci.

Invaze slunéček

Venku je krásný podzimní den, sluníčko svítí, tak jsem popadla foťák, že s Filďasem vyrazíme na vycházku. Ivča mi tu nechala v komentářích podrobný návod na výrobu růžiček (Ivo, díky moc), tak jsem si zároveň chtěla natrhat nějaké listy na jejich výrobu. Vyběhnu ven .......... A ouha!! Všude kolem mě miliony (dcera by řekla mrtě) slunéček.

Nejvíc jich bylo na místech, kam svítilo sluníčko. A byla různě velká, různě zbarvená (červená, oranžová, černá), s tečkami i bez nich. Omítka sousedova domku byla obalená černými tečkami.

Já jsem byla okamžitě celá obalená, slunéčka mi nalétávala do obličeje, motala se do vlasů, ...

Tak z vycházky zatím sešlo.

Jen drobnost

     Delší dobu jsem nebyla na vycházce. Pořád je co dělat doma a na zahradě. A po lukách se zatím taky nedá chodit, ještě to není dobře vyschlé. Ani inverzní počasí neláká k vycházce. Naposledy jsem byla v pátek. Vyfotila jsem si, jak ubyla voda v Cidlině a na louce.

      Cestou jsem si nasbírala nějaké listí a doma jsem potom zkoušela růžičky podle návodu šikulky Ivy (http://iva221.blog.cz/0910/podzimni-pozdrav komentáře). Ale jsem levá jako turecká šavle, růžičky ne a ne se podařit. Tak jsem si nakonec vyrobila jen takovou jednoduchou podzimní aranž z větvičky šípku a lístků barvínku.

     

Zlepšení nálady

     Prší a prší. Od sobotního podvečera téměř nepřestalo.  Na vycházku se psem není ani pomyšlení. Tedy, pomyšlení by bylo, chuť také, ale zrealizovat to tak nějak nejde. Louky, kudy chodíme vypadají takhle.

Filďas jen smutně pokukuje. Na Cidlině je u nás vyhlášený druhý povodňový stupeň. 

     No, a když jsem nemohla vyrazit na vycházku, probírala jsem se svými snímečky. Trochu jsem je třídila a srovnávala, jak se příroda od jara až do teď proměnila. Tady je malé srovnání.

Z drobných bílých poupátek dozrály červené plody hlohu,

narůžovělé květy se změnily v krásná jablíčka a

květy růže šípkové v červené šípky. 

     V  pošmourném a sychravém počasí jsem se alespoň díky snímečkům vrátila do dnů sluníčkových a zlepšila si sychravou náladu. Doufám, že moje snímečky vylepší náladu i vám.

Na vycházce

     Páteční den byl u nás zatím posledním dnem ve znamení babího léta. Teplé a sluníčkové počasí opět lákalo ven. Dcera s kamarádkou vyrazily nejprve na kolečkových bruslích, které pak vyměnily za kola. Na mě zbyla opět vycházka se psem. Chodím s ním ale ráda. Já se projdu, vyčistím si hlavu, nafotím nějaké snímečky, ze kterých se potom raduji nejen já. Pes se proběhne (máme sice velkou zahradu, ale zřejmě to není ono ), zahrabe si, občas prožene nějakého ušáka a je maximálně spokojený. 

     Nejraději spolu chodíme po lukách, k rybníku Šefaráku a k rybníku u Chotělic.

Tam totiž nemusí být na vodítku. Běhá, šmejdí, hrabe a hledá myšky, jak se mu zlíbí.

Já si zatím vyfotím hejno volavek,

včeličku na rmenu

nebo na netýkavce.

Babí léto

     Sluníčko, teplíčko, překrásný zářijový den, babí léto jako vyšité. Toulkám přírodou se nedalo odolat. Navíc jsem dneska měla v práci jen "krátký" den, takže jsem už kolem druhé hodiny vyrazila se psem na vycházku. Samozřejmě jsem trochu fotila a o tu nádheru se chci s vámi podělit.

     Celou cestu jsem zobala ostružiny. Tyhle jsem nejdřív vyfotila ............

 .......... a potom jsem tu největší snědla.

     Pak jsem našla tohoto nááádhernýho macka. Klobou měl průměr 23 cm a v jeho stínu se krčili ještě 2 menší kamarádi.  

  

  A tyhle dvě červené krasavice svítily opodál u břízek.

       Ne, nebyla jsem na procházce v lese, jak by se mohlo zdát. Zašla jsem na moje oblíbené relaxační místo, k chotělskému rybníku. 

Bylo tam krásně. Ostatně jako vždycky.