Do Chotělic a zpět

      Po včerejším a celonočním sněžení u nás je cca 20 cm sněhu, někde je naváto až 0,5 m. Kolem poledne teploměr ukazoval -7°C. Protože se udělalo hezky, vyrazili jsme s Filipem na vycházku. K přecházení přes lávku jsem nedostala odvahu, tak jsme museli zvolit jinou trasu.

      Šli jsme přes louku podél Cidliny, která ještě není zamrzlá, přestože se i denní teploty pohybují pod bodem mrazu.

     Po louce jsme sněhem doškobrtali do Chotělic. Chaloupky už jsou zazimované ...

  

 ... u starého mlýna sice mají krmítko, ale tentokrát ptáčkové nasypáno neměli.

     V téhle zahradě zůstala na jabloni spousta červených jablíček. Když jsme přicházeli, hodoval na nich drozd, ale nestihla jsem ho vyfotit. Odletěl dřív, než se mi otevřel foťák!

     Cestou z Chotělic jsme šli po bývalé trati, říkalo se jí Veselačka, protože tudy projížděl vlak do Vysokého Veselí (zrušili ji v roce 1975). Ale to už jsem musela snímečky pořizovala kamerou, protože ve foťáku došla baterie. Nejsou sice tak kvalitní, ale dají se pořizovat záběry z větší dálky. I když zámeček, který znáte z minula byl od nás vzdálený jen přes pole.

     Zašli jsme se mrknout i k chotělskému rybníku, kde se mi podařilo vyfotit volavky na zamrzlém rybníku.

     Doma jsem ještě vyfotila sýkorky na krmítku.

     Do Chotělic chodím ráda. Je to taková klidná ves. Hlavní silnice vede jen jejím okrajem.  Ve vsi je spousta chaloupek a romantických zákoutí. Vloni v zimě jsem na našich toulkách pořídila pár snímečků, na které se můžete mrknout na těchto odkazech: http://ema70.rajce.idnes.cz/na_vychazce_ze_Smidar_do_Chotelic_a_zpet,_11._1._2010/

http://ema70.rajce.idnes.cz/12._1._2010_vychazka_Smidary_-_Chotelice_a_zpet/

Kliknutím na snímeček se zvětší.

Zasněžená vycházka

     Celé dnešní dopoledne jsem se modlila, aby sluníčko na obloze vydrželo svítit, abychom s Filďasem mohli vyrazit na procházku. Když mě pak viděl vycházet z domu s vodítkem v ruce, vyváděl jako šuslý! Celou cestu potom pobíhal jako zběsilý a teď leží v pelechu jako lemra!

      Dneska jsem si s sebou vzala do kapes kromě foťáku a mobilu také piškoty pro Filďse. V zimě ho totiž chytá toulavá, tak abych ho měla na co lákat, kdyby hodlal zdrhnout. Neberu ho totiž na vodítko, když jdeme přírodou, vodítko mám s sebou jen pro jistotu. 

     A kam jsme vyrazili? Samozřejmě k rybníkům. Dneska jak k Šefaráku, tak k chotělskému.

Oba pokrývá tenká vrstva ledu a sněhu.

     Ale Javorka vesele zurčí

  

    Cestou k chotělskému rybníku jsem si nemohla nevšimnout, jak mezi stromy probleskuje fungl nová měděná kopule na chotělském zámku (minulý týden v TV ukazovali, jak ji měnili). V zámku je umístěn ústav sociální péče pro mentálně postižené muže.

     Lávku jsem přešla, ale s největší možnou opatrností a ještě jsem se zuby nehty držela zábradlíčka.

     Z tohoto náhonu přitéká voda do malého rybníčku. Přítok byl samý rampouch.

     A tady už je lávka, na které jsem se nedávno pošmykla a absolvovala nedobrovolnou koupel. Následky na holeni se hojí do dnes. Dneska jsem ji přecházela opravdu s velkou obavou. Sníh na ní mě děsil. Ale,

dopadlo to výborně, jsem jen trochu v šoku,

spravil by to náprstek nějakého moku!...

     Doma jsem si potom uvařila zázvorový čajík, abych se zahřála. Venku totiž byly -3°C a my se toulali 2,5 hodiny.

Háčkované zvonky

     Blíží se svátek mojí sestry a já jsem včera pro ni dodělala dárek. Háčkované zvonečky. Jsou  asi 15 cm velké a já doufám, že z nich bude mít stejnou radost, jako ze všech mých ručně vyráběných dárečků, kterými ji zásobuji.:-))

     Stejné zvonky jsem vyrobila i do našeho nově otevřeného obchůdku, kam vás všechny srdečně zvu. Obchůdek najdete na této adrese: http://olja.eshop-zdarma.cz/  a zatím zde najdete převážně výrobky mojí kamarádky

Všem vám přeji krásný a pohodový adventní čas!

Brhlík lesní

Tak to je on. Brhlík lesní.

Horní strana těla je makově šedá, spodní strana je zbarvená rezavě. Samečkové mají hruď zbarvenou intenzivněji, mladí ptáci působí matně. Černý pruh, který jde přes oko až k týlu, bývá u samic poněkud užší, u mláďat spíš hnědý. Má výrazný šídlovitý zobák, který používá k vyhledávání hmyzích škůdců pod kůrou stromu. Létá rychle a obratně v plochých vlnkách. Brhlík je dlouhý 14 cm a váží cca 23 gramů.

Patří do řádu pěvců a má svůj rod - brhlíkovití.

Obývá hlavně listnaté a smíšené lesy se starými stromy a podrostem (v lesích jehličnatých je méně častý), v parcích a zahradách. Hnízdí 1x do roka, dvojí hnízdění je spíše vyjímkou. Na vejcích sedí pouze samice. Hnízdní péče trvá 23-24 dní, při opouštění hnízda jsou mláďata již plně vzletná. Mláďata jsou první dny po vylétnutí ještě krmena rodiči. Velmi dlouho zůstávají ukrytá v bezpečí hnízdní dutiny, z jejíž blízkosti rodiče odhánějí všechny ostatní ptáky výhrůžnými gesty, je-li to nutné i údery zobáku.

Tento druh využívá k hnízdění dutiny v kmenech stromů, které v předchozích letech vytvořili datlovití ptáci nebo ptačí budky (staré hnízdní dutiny nejprve vyčistí). Je-li vletový otvor do hnízdní dutiny široký, zmenšuje ho směsí bláta a slin a nechává jen takový otvor, aby se protáhl dovnitř (tj. asi 35 mm). Časem bláto ztvrdne a vytvoří tak dobrou ochranu před predátory.

Potravu vyhledává ve škvírách v kůře stromů a volné kousky kůry odlupuje. Když šplhá, nedrží nohy vedle sebe, ale za sebou. Může šplhat jak hlavou nahoru, tak dolů. Ke šplhání má dokonale uzpůsobené krátké a silné nohy. Jeho hlavní potravou jsou členovci, v zimě i semena Často navštěvuje krmítka spolu se sýkorami, na rozdíl od nich však zvládne i lískové oříšky. Navíc si dělá na zimu aktivně zásoby, které pak postupně vyhledává.

K nám na krmítko přilétají dva brhlíci. Liší se od sebe spodní stranou těla. Jeden ji má celou skořicovou, druhý má přes bříško tmavý pruh.

A tenhle mazanec znamená, že s tou hromadou oříšků v zobáčku odlétá.

Hostina pro ptáčky

Minule jsem tu psala, že už trochu přikrmuji ptáčky. Obávala jsem se, jestli na to ještě není brzy a některé z vás opravdu dělaly 'ty ty ty'! Včera večer jsem ale listovala sobotní přílohou Deníku a upoutal mě nadpis Vystrojte ptáčkům HOSTINU. A v článku se píše: S krmením můžeme začít již začátkem listopadu. Takže mi spadl kámen ze srdce, žádnou újmu ptáčkové mít nebudou. Naopak, mohla jsem začít už dřív. A jaké další rady jsem vyčetla?

Dále se tu píše, že krmivo podáváme pravidelně, zpočátku krmení dáváme menší dávky. Za mrazů a při vyšší sněhové pokrývce je žádoucí dávky zvyšovat. Přikrmuje se až do konce března.

Co do zobáčků? Nabídneme jim ovesné vločky, strouhanou housku zbavenou soli, maso (nakrájené na jemné kousky), strouhanou mrkev, tvaroh, vnitřní sádlo nebo lůj. Vítanou lahůdkou jsou semena (slunečnice, proso, konopí, mák, lněné semínko, řepka), vhodná jsou drcená jádra vlašských a lískových ořechů. V obchodech lze zakoupit přímo speciální krmné směsi. Pochoutky lze nasbírat i v přírodě, pokud jsme si vzpomněli včas. Třeba jeřabiny, plody bezu černého, hlohu, rakytníku, břečťanu či svídy, semínka bodláků apod. Ideálním krmivem do zásypu je tzv. zadina - odpad od mlátiček a čističek obilí, obsahující především semena plevelů.

Co nenabízet? V žádném případě se tak nezbavujeme kuchyňského odpadu a zbytků. Ty by ptákům způsobily značné zažívací potíže i smrt. Ptáky nekrmíme těstovinami, kořeněnými a uzenými výrobky ani přepáleným lojem.

Domácí krmící směs, kterou lze připravit i do zásoby: smícháme oves, slunečnici, oříšky, ovesné vločky a trochu máku. Směs můžeme sypat rovnou do krmítka, případně ji přidat do rozpuštěného 100%ního tuku a po vychladnutí vytvořit koule nebo válečky, které zabalíme do potravinové fólie. Když dokonale vychladnou, vyjmeme je z fólie, zabalíme do síťky od brambor nebo cibule a zavěsíme mezi větve stromů nebo do krmítka. Směs uchováváme v chladničce, aby tuk nežlukl.

Na začátku článku se píše, že

pozorovat ptáčky, jak si dávají do zobáčku je balzám na nervy.

Já to potvrzuji, proto běžím louskat oříšky a přichystám nějakou míchanici.

Ptáčci

I když se to asi nemá, začala jsem ptáčkům přilepšovat už teď. Dřív, než napadl sníh. Na kuchyňském okně mám minikrmítko, abych mohla ptáčky pozorovat a fotit. Slétají se sem ponejvíc sýkorky, které jsou docela nebojácné a je šance je i vyfotit.

Než ale přilétnou na okno, obhlédnou situaci z blízké jabloně a na ní si také odnášejí papáníčko.

Vloni v zimě si přilétal na jablůňku pochutnávat i strakapoud. V sáčku byl ukrytý kousek loje.

A měli jsme tu pro naši zahradu hosta velmi vzácného. Přiletěl dlask.

Omlouvám se za kvalitu snímečků. Jsou focené přes sklo, některé ztratily na kvalitě ořezem. Přesto doufám, že vám zpříjemní dnešní pošmourný, uplakaný, podzimně sychravý dník.

Pozvánka do soutěže

     Dnes bych vás ráda pozvala do soutěže. Je to soutěž, kterou vyhlásila na svých stránkách Blanka - beruška8 a soutěží se o nejhezčí vánoční přáníčko.

     Pravidla: vyrobte libovolný počet vánočních přáníček a pošlete je na e - mailovou adresu beruska8@volny.cz. Přáníčka nezapomeňte označim vaším podpisem, chráníte se tak proti jejich zneužití. Přáníčka Blanka - beruška vystaví na svých stránečkách, kde bude také probíhat hlasování. Autor vítězného přání dostane cenu, zatím ještě není prozrazeno jakou. Ale vloni se hrálo myslím o čtečku karet. Soutěž probíhá ZDE, a tam také najdete více informací o soutěži a vítězná přáníčka z minulých kol. Před chvílí jsem byla nakouknout a už jsou vystavena první soutěžní přáníčka.

     Vloni jsme se s Eliškou a její kamarádkou soutěže zúčastnily. A zde je pár loňských přáníček pro inspiraci.

    Na přáníčkách do letošní soutěže už s holkama pracujeme. Doufám, že se přidáte i vy, šikulky.:-)) 

     Málem bych zapomněla! Blanka - beruška přichystala na svých stránečkách pro ukrácení času při čekání na Ježíška krátké i dlouhé pohádky, omalovánky a hry. Vloni byly moc prima a měly úspěch.