I dnešní den byl u nás jako malovaný. Svítilo sluníčko, modré nebe bylo téměř bez mráčku, tak jsem se rozhodla vyrazit ven. Pobrala jsem nezbytnosti - psa, vodítko, piškoty, telefon, foťák, .... Ještě klika, že mám u bundy téměř bezedné kapsy, jen pes běžel po svých.
A opět jsme si vyšli po lukách.
Jak je vidět, všude je pořád mokro, proto vyrážím v holinkách. Občas musím projít téměř po kotníky vodou,
místy se drží slabý led.
Cestou jsem pozorovala v hustém porostu ptáčky. Jenomže venku se mi nedaří je fotit. Tady je zřejmě hýl. Ale seděl zády, ve výhledu mi překážely větvičky.
Převládající hnědou barvu oživily červené kuličky kaliny. Ve sluníčku se krásně leskly.
Toto je pokus vyfotit myší dálnice. Tady byly jejich cestičky nezvykle hluboké a široké.
A tady je zase krtičina jako hora. Filipovi za ní koukala sotva hlava. Zdrhnul ale dřív, než jsem to stačila vyfotit.
Na konec třešnička na dortu. Z louky pod Loučnou Horou se mi naskytl výhled na zasněžené Krkonoše.
Žádné komentáře:
Okomentovat