Mrazivá vycházka

Včerejší krásné počasí mě, stejně jako mnohé z vás, vylákalo na procházku. Nabalila jsem se jako na severní točnu, protože u nás bylo - 11°C, vzala psa a vodítko, telefon a foťák a hurá ven. Po lávce přes mlýnský náhon jsem se opět bála přejít, na rozdíl od Filďase. Ale ten švindloval, zpátky přeběhl po ledě. Mě by led ještě neunesl.

Vzali jsme to tedy po druhé louce. Při oblevě a dešti se tam vytvořila obrovská kaluž. I když se teploty pohybují hluboko pod bodem mrazu i přes den, ještě to nedrží, abychom si s holkama šly zabruslit.

Vzadu, za těmy topoly je chotělský rybník a tam jsme měli namířeno.

Cestou jsem vyfotila Cidlinu.

A podařil se mi parádní fotoúlovek. Vyfotila jsem hýly. Sice až na druhý pokus, protože ten první mi pokazil Filip, když je vyplašil. Tyhle pípálky jsem viděla poprvé v životě. Na krmítko k nám nepřilétají.

A tady houbové kanýrky.

U rybníka jsem vyfotila zasněženou lávku, tentokrát nad zamrzlým náhonem. Ale lávku jsem se přejít bála i tady.

Protože chotělský rybník je chovný, mají zde rybáři zapnuté zařízení na výrobu kyslíku. Ale viděla jsem ho tu nainstalované poprvé.

Cestou zpět se Filďas vymáchal v řece, propadl se pod ním led. Naštěstí hned u břehu. Málem jsem ho přivedla domů mraženého! Snad tu předvánoční koupel neodstůně.

Pěnkava jíkavec

V minulém článku o ptáčcích jsem psala o pěnkavě obecné. O víkendu přiletěla pěnkava jíkavec. Je to velmi vzácný host na krmítku. V létě ji u nás neuvidíme, protože tu nehnízdí. Přilétá v říjnu ze severských zemí a v dubnu se vrací zpět.

Nejprve posedávala na blízké jabloni a rozhlížela se.

Na tomto snímečku je vidět její krásné vybarvení.

A pak se odvážila přiletět na okenní krmítko. Stáli jsme za oknem, ani jsme nedýchali a pozorovali ji.

Pěnkava jíkavec - celkovým vzhledem připomíná pěnkavu obecnou. Nápadné je především oranžové zbarvení na prsou. Samci mají v zimě šedavé hlavy, někdy se však můžeme setkat i s ptáky s výrazně černou hlavou - to jsou samci ve svatebním šatě. V letu je nápadný bílý kostřec. Zobák má slámově žlutý s černou špičkou, v létě černý.

Žije v lesích všeho druhu. Nevyskytuje se v hustých vysokých lesích.

Hnízdo staví většinou těsně u kmene stromu a je důkladnější než hnízdo pěnkavy obecné. Hnízdí od května do července 1x ročně a na vejcích sedí výhradně samice. První mláďata vyletují v polovině června, brzy se shlukují do hejn a mizí.

V létě se takřka výhradně živí hmyzem. V zimě semeny nebo bukvicemi.

Jíkavci přezimují ve střední Evropě. Společně se snášejí na sklizená pole a když leží sníh, byvají věrnými hosty na krmítkách, kde se chovají opravdu svárlivě. V březnu, ještě na zimovišti, se přebarvují do kontrastního letního šatu. Často se objevují v takových hejnech, že se pod jejich tíhou lámou větve. Hejna jíkavců se každého večera vracejí ke spánku na tytéž stromy a když se stanou obětí hladu a mrazu, bývá ráno zem pod těmito stromy pokrytá těly mrtvých ptáků.

U nás je pěnkava jíkavec chráněným druhem.

Hlas jíkavce: KLIKNI ZDE

Polabské vánoční trhy

     Tak, jako asi většina z vás, i my jsme se vypravili na vánoční trhy. Přímo na Polabské vánoční trhy do Lysé nad Labem. Je to od nás sice trochu z ruky, ale jezdíme tam nakupovat už několik let. Prodejní místa jsou z větší části umístěna ve třech patrech ohromné haly, tak jsme nemuseli mrznout venku. Vše jsme si mohli prohlédnout pěkně v klidu a teple.

     Sortiment zboží byl rozmanitý, měli tu téměř vše. Přírodní a značkovou kosmetiku, značkové i neznačkové oděvy, keramiku a sklo, domácí zboží železářství U Rottha (formičky, vykrajovátka, zdobničky, formy, ...). šperky, knihy, CD a DVD, vína, mošty, čokolády, domácí uzeninu, záclony a závěsy, ložní prádlo, hračky, koření, čaje a kávu, ... 

     Měla jsem s sebou sice foťák, ale snímečky jsem téměř žádné nepořídila. Nedokázala jsem se postavit ke stánku nebo k pultu a fotit sortiment. I když jsem jinak holka otrlá, tohle mi nějak nešlo! Ale nějaké snímečky jsem přece jen pořídila. Takové spíš neutrální.

     Ve vstupní hale stál obrovský stromek, nijak extra vyzdobený, ale každoročně tam mají živé ovečky. Jejich ohrádka je neustále obležená dětmi i dospělými. 

Vstup do jedné z prodejních hal.

V nejvyšším patře probíhaly módní přehlídky. Viděli jsem jen jednu z nich. A z nabídky bychom si se ségrou určitě vybraly.

     Potkali jsme i pana Babicu. Byl nepřehlédnutelný, protože téměř všechny lidi převyšoval nejméně o půl hlavy.  

Adventní světýlka

     V pátek měla Eliška odpolední paxi, tak jsem jí šla naproti k busu. Vzala jsem foťák, na vodítko Filipa a vyrazili jsme. Při cestě jsem vyfotila smidarskou obecní adventní výzdobu.

Před radnicí na náměstí svítí smrček

Na konci náměstí v parku je barevnými světly ozdobený listnáč

a  to je celá obecní výzdoba.

     Vyfotila jsem také světýlka v zahradách. Tady se mi líbili malí sněhuláčci pod krmítkem u osvětleného stromečku.

     A tady jedna z nejpěkněji osvětlených zahrad. Takhle to moc nevypadá, ve skutečnosti je to mnohem hezčí.

 Pod modře osvětleným stromem svítí lucernou děda Mráz. Nebo to je skřítek? Musím to ještě řádně omrknout za světla!

Vločky

     Dneska u nás pěkně přituhlo a z rozbředlého sněhu je pořádná klouzanda. Do rána trochu nasněžilo a i přes den sem tam spadne nějaká ta vločka. Já jsem se včera konečně dohrabala k naškrobení a vypnutí svých několika vloček. Nejdříve jsem se pustila do těch menších a ještě mě čeká vypínání těch větších. A dneska jsem je nafotila místo ptáčků. Venku je nějak mrazivě větrno, moc na papu nelétají.

Všechny vločky najdete také v našem obchůdku.

Šikovné ruce

Venku je pošmourno, obleva, všude čvachta z tajícího sněhu, takže mě to ven moc neláká. V zásobě mám sice pár snímečků ptáčků, ale tentokrát bych tu chtěla ukázat pár věciček, které vyrobily šikovné ruce mých blízkých.

Nejprve přáníčka mé kamarádky, která posílala do loňské soutěže k Berušce. Cukroví i svícen vyráběla sama, pak to nafotila a vytvořila krásná přáníčka.

Těmito přáníčky vám chci připomenout soutěž na stránkách Blanky - berušky na www.beruska8.cz. A zároveň odpovědět Ivče na její dotaz. Na tomto odkazu http://www.beruska8.cz/soutezvan/van.htm najdete přáníčka, která soutěží letos. Naše přáníčka jsou podepsaná Ema, Eli nebo Eli a Simi (přání č. 7 - 10 a 32 - 39). Stále ještě se můžete zapojit do soutěže. Ta bude uzavřena 24. 12. 2010, a pak se bude hlasovat. Svoje soutěžní přáníčka můžete zaslat Berušce na e- mailovou adresu: beruska8@volny.cz.

Tento překrásný krmelec je vyrobený v truhlářské dílničce našeho báječného kamaráda Fandy. Ke krmelci se scházejí na papu zvířátka v lese hraběte Kinského. Stojí nedaleko Klamoše u Chlumce nad Cidlinou.

Další krmelec vyrobil můj manžel. Ono je to vlastně krmítko pro ptáky. Ale protože má rozměry cca 0,5 x 1 m, tak tomu říkám krmelec. I tak velký pták, jako je sojka se v něm málem ztratí.

"Vila" pro čtyřnohého miláčka, loveckého psa našich skvělých kamarádů, kterou také vyrobil manžel.

A poslední je křížek, který je také dílem mého manžela. Inspiroval se obrázkem v nějakém časopise a vyráběl ho na pohřeb svého nedávno zesnulého tatínka. Křížek byl vysoký cca 50 cm.

Pěnkava obecná

Sněží a sněží. U nás už od rána. Vlastně s většími či menšími přestávkami už od včerejšího večera. Ptáčci zpěváčci se hojně slétají ke krmítku a já sypu a sypu, fotím a fotím.

Kromě sýkorek, kosů a strakapouda, které všichni znáte, brhlíků a červenky, o nichž jsem se tu už zmínila, přilétají hojně také pěnkavy. Na okenní krmítko nezalétnou, ale šmejdí pod oknem a pod stromy a sklobnou vše, co mlsný brhlík vyhodí z krmítka nebo vypadne sýkorkám, když si papu odnášejí na okolní stromy.

Pěnkava obecná - sameček má bílý pruh na křídlech, hlava a zátylek jsou holubově šedé. Právě bílý pruh na křídlech odlišuje pěnkavu obecnou od ostatních druhů pěnkav. Obě pohlaví mají zelený kostřec. Sameček má červenohnědou, samička šedohnědou hruď. V době hnízdění má sameček modrý zobák, jinak má zobák barvu rohoviny. Samečci pěnkavy obecné patří v našem zeměpisném pásmu k nejpestřeji zbarveným ptákům. Pěnkava je velká asi jako vrabec, tedy 14, 5 - 16 cm.

Je nejhojnějším Evropským ptákem. Žije všude, kde jsou stromy. Stačí jí řada topolů v lukách či maličký velkoměstský hřbitov.

Hnízdo staví jen samičky a je to malé mistrovské dílo. Hluboká miska je zvenčí maskovaná lišejníkem a mechem, uvnitř je jemně vystlaná chlupy a peřím. V době, kdy jsou stromy ještě neolistěné, můžeme pozorovat, jak samička staví hnízdo. Upravuje je zobáčkem, přitlačuje hrudí a ušlapuje nožkami. Je záhadou, jak může takové umělecké dílo vzniknout s tak nepatrnými prostředky. Samička při stavbě hnízda slétne na zem pro materiál a vylétne s ním k hnízdu až 1 300krát. Na vejcích, až na malé vystřídání samečkem, sedí samička sama.

Pěnkava je převážně zrnožravá, tj. živí se hlavně v zimě především semeny, která rozlouskává krátkým a silným zobákem. K jejímu jídelníčku patří všechny možné druhy semen přes různé plevele až po semena jehličnatých stromů, dále zelené pupeny listů a květů, rozličné bobule lesních plodů a jeřabin, ale také zahradní ovoce. Pěnkavy ozobávají jablka, hrušky, rybíz a švestky. Mláďata však rodiče krmí hmyzem.

Omlouvám se za kvalitu snímečků. Musela jsem použít zoom a ještě snímečky oříznout.