V pátek se mi během sluníčkové vycházky nějak nedařilo. Přišli jsme s Filipem k rybníku za Medřičí, ale než jsem stihla vyndat z kapsy foťák, odletěli kormoráni, kteří tam hlídkovali nad vodou (nikdy jsem je tam ještě neviděla), frnkly i volavky, které se tu vyhřívaly na sluníčku a čekaly na nějakou tu mňamku a neměla jsem štěstí ani na srnky. Ty zdrhly také dřív, než jsem se přiblížila do nějaké přijatelné vzdálenosti k focení.
Ale s prázdnou jsem se přece jen nevrátila. Cestou jsem pořídila snímečky strnada obecného, ale hrozně nekvalitní. Ptáček seděl moc daleko ode mne a když jsem se chtěla přiblížit, frnkl na keř obrácený proti sluníčku.
Stejně nekvalitní je i snímeček sýkorek, které si vysoko na olši stavěly hnízdečko a hlasitě při tom cvrdlilaly.
Včera to s kvalitou snímečků nebylo o nic lepší. Kormoráni opět hlídkovali na větvích nad vodou, ale už jsem cvakla jen jejich odlet. Jejich počet se však přes víkend úctyhodně rozrostl. V pátek jich tam posedávalo 5, tentokrát už jich bylo celé hejno. Rybáři určitě brzy nainstalují plašičku.
Volavky se vyhřívaly na sluníčku a číhaly.
Ale jakmile jsem se chtěla přiblížit ještě o kousek, vznesly se a s křikem frnkly také.
Lepší a kvalitnější snímeček jsem pořídila, jen když se nedaleko mě na malém stromku uvelebili čížci. Nebo možná paní čížkové.
Klováním do stromu na sebe upozornil strakapoud. Po dloooouhém pátrání jsem ho objevila vysoko v koruně statné olše.
Už nějaký čas mám políčeno na mynaříky. Několikrát jsem je už u rybníka zahlédla, ale jsou tak maličcí a hlavně neposední, že jsem zatím neměla štěstí je vyfotit. Moc se to nepodařilo ani tentokrát. Poskakovali po keři, který byl zrovna natočený proti sluníčku a obejít se to nedalo.
A tenhle dokonce vypadá, jako bezlavý rytíř, i když ten předešlý není o moc lepší.
Na příští vycházce snad budu mít o trochu víc štěstí na kvalitnější snímečky.
Žádné komentáře:
Okomentovat