Z Hrubé Skály k Valdštejnu

Jaro s hezkými sluníčkovými dníky je tu a láká k výletům. Pojďme třeba opět obdivovat krásy Českého ráje. Tentokrát se vydáme Zlatou stezkou Českého ráje z Hrábé Skály k zámku Valdštejn a kolem Pramenů zpět na Hrubou Skálu.

Putování začneme u zámku Hrubá Skála.

Původně gotický hrad založený kolem r. 1300 Hynkem z Valdštejna na skalní plošině asi 8 km od Turnova. Z hradu nazývaného Skály se dochovala tesaná studna, sklepy a stopy po přístupovém schodišti. Na místě hradu byl v 16. stol. postaven renesanční zámek. Po požáru v r. 1710 byl rozšířen a r. 1804 znovu upraven. Tehdy byl založen anglický park. V r. 1859 dali Aehrentalové zámku novogotickou podobu. Nyní je veřejnosti přístupné nádvoří a věž s vyhlídkou. Před zámkem je též novogotický kostel sv. Josefa. V prostorách zámku se natáčela pohádka Princ Bajaja nebo Kočičí princ.

V blízkosti zámku je skalní ostroh Prachovna. Byla zřízena jako předsunuté opevnění vlastního původního hradu. Dodnes tu lze spatřit stopy po dřevěných konstrukcích. V současné době je zde zřízena vyhlídka.

Dále půjdeme po červené turistické značce a asi po 0,5 km dojdeme ke sluji Adamovo lože,

původně nazývané Venušina sluj. Jedná se o uměle upravenou dutinu ve skalní soutěsce. Dutinu upravil a sochařskými reliéfy vyzdobil pravděpodobně počátkem 19. stol. sochař Jan Chládek ml. pro Františka Adama z Valdštejna, majitele hruboskalského panství. Fr. Adam zde nechal vytesat oltář lásky, mileneckou dvojici, sošku Amora a velkou pohovku se lvy. Dnes jsou reliéfy těžko rozeznatelné. Nahé postavy milenců dala "poněkud zničit" již hruboskalská vrchnost, aby nevzbuzovaly pohoršení. K největšímu poškození však došlo v posledních 15ti letech. Místo je známé z pohádky Princ Bajaja. Dodnes je záhadou, jak filmaři do těchto míst dostali koně, neboť přístup je problematický i pro širšího člověka.

Po červené značce - Zlatou stezkou Českého ráje - jdeme dál až k arboretu Bukovina. Tento unikátní lesní park je cennou sbírkou pětatřiceti druhů cizokrajných dřevin pocházejících především ze Severní Ameriky a dalších druhů dřevin domácích. Byl založen již v letech 1860 - 1862 majitelem hruboskalského panství L. Aehrentálem a lesníkem Leopoldem Angerem. O arboretu a nejen o něm je reportáž Toulavé kamery.

A přicházíme k první vyhlídce. Vyhlídka na Kapelu je jedním z nejkrásnějších obrazů a nejfotografovanějších pohledů Českého ráje. Hruboskalská plošina poskytuje dokonalou ukázku skalního města. Štíhlé skalní věže, osamocené nebo sdružené do skupinek, některé s korunami křovin a stromů. Z vyhlídky spatříme v popředí Kapelníka. Napravo od něj Cikána či Zlatou vyhlídku, v pozadí Maják. Nalevo např. Sfingu, vyhlídku U Lvíčka, Svéhlavičku a další.

Asi v polovině naší cesty přijdeme k vyhlídce U Lvíčka. Z vyhlídky, která byla do současné podoby upravena koncem 90. let 20. století se nabízí výhled především na Kozákovský hřbet, Čertovu ruku, oblast Majáku a na Kapelu. Původní vyhlídka byla umístěna na krátkém skalním ostrohu s omezeným výhledem. V těchto místech se točily scény do filmu 'Jak dostat tatínka do polepšovny'.

Na rozcestí pak odbočíme na modře značenou turistickou trasu, která nás zavede ke Kopicovu statku vzdáleném od rozcestí asi 1 km a ve skalách si prohlédneme reliéfy. Snímečky a povídání o statku i reliéfech najdete ZDE.

My pokračujeme Zlatou stezku dál k Valdštejnu. Hrad Valdštejn je nejstarším hradem Českého ráje. Je to zřícenina raně gotického hradu, založeného na třech pískovcových skalách v letech 1260-1280. Hrad byl rodovým hradem pánů z Valdštejna. Zanikl po požáru koncem 16. století. Dva kamenné mosty spojují předhradí s prvním nádvořím a s budovou na druhém skalním bloku. Mosty jsou osazeny kopiemi barokních soch. Originály soch jsou umístěny v kapli sv. Jana Nepomuckého uvnitř hradu. Kaple byla postavena z odkazu hraběte Františka Josefa z Valdštejna v letech 1722 - 1728. Na prvním nádvoří se nachází kaple sv. Jana Křtitele s obrazem sv. Jana Křtitele, který byl údajně namalován podle podobizny K. H. Máchy. Po mostě před vstupní bránou odjíždí princezna k drakovi v pohádce Princ Bajaja. Více z historie hradu najdete např. zde. Na Valdštějně byla také Toulavá kamera.

Od hradu se po červené vrátíme zpět na rozcestník U Kavčin a po modré značce dojdeme k Janově vyhlídce. Odtud je výhled na horu Kozákov. Všimneme si podél silnice mezi Sedmihorkami a Turnovem památné lipové aleje, která je pravděpodobně dílem architektů vévody Albrechta z Valdštejna z počátku 17. století. Tato silnice zároveň kopíruje trasu ještě mnohem starší cesty, která vedla při okraji nivy říčky Libuňky.

Po modré značce putujeme dál cestou Pod Sfingou, Pod Kapelníkem až k Pramenům. Šestnáct pramenů vyvěrajících na úpatí hruboskalského města umožnilo r. 1841 založení lázní Sedmihorek. Prameny a jejich okolí byly postupně upravovány a okrašlovány. Některé z pramenů byly v minulosti propojeny Pramenní cestou, která sloužila jako vycházková trasa pro lázeňské hosty. Zde se napojíme na žlutou turistickou trasu a procházíme např. kolem pramene Kořenského, Josefova či Antonínova.

Než dojdeme k Symbolickému hřbitovu horolezců, procházíme místem, kde se točily záběry pod Dračím zubem do filmu 'Jak dostat tatínka do polepšovny'.

Symbolický hřbitov horolezců - na stěně Nekonečné věže jsou umístěny tabulky se jmény horolezců, kteří zahynuli po 2. světové válce nejen v Českém ráji.

Odtud je to už jen kousek na nejkrásnější vyhlídku Českého ráje, na Mariánskou vyhlídku. Je odtud nádherný výhled na Hrubou Skálu, Trosky, Kozákov, na stěny Sahara, Větrník, Dvanáct apoštolů, Dračí věž a další.

Z Mariánské vyhlídky dojdeme po žluté opět k Adamovu loži a k zámku Hrubá Skála.

Další snímečky najdete ZDE. Těmito místy vás provede také Václav Žmolík v pořadu ČT Počesku. Video najdete ZDE. Hrubou Skálu a Vadštejn navštívila i Toulavá kamera a dokonce opakovaně. Reportáže pod názvem Hrad Valdštejn a Hrubá Skála najdete ZDE a další reportáž o hradu Valdštejn ZDE.