Na staré švestce, v dutině po odlomené větvi, si udělali hnizdo lejsci šedí. Vyfotit vajíčka v hnízdečku nebylo tak složité. Hnízdečko je celkem nízko.
Těžší je vyfotit rodiče.
Dlouho jsem nemohla určit, který druh pípálka se tam vlastně uhnízdil. Zprvu jsem se domnívala, že to jsou pěnice pokřovní. Ale úplně mi na ně neštymoval způsob života. Nakonec jsem vyšťourala dalekohled a z balkónu jsem šmírovala samičku na hnízdě.
Lejsek šedý je menší než vrabec (13,5 - 14,5 cm), shora šedohnědý, zespodu šedobílý. Končetiny, zobák i oči jsou tmavé. Obě pohlaví se zbarvením nijak neliší. Žijí ve světlejších lesích, parcích a zahradách. Preferují otevřenou krajinu kolem stromů. Hnízdo staví v polodutinách či v paždí větví, na budovách a podobných místech, většinou poměrně nízko nad zemí. Na snůšce 4 až 5 vajec sedí jen samička, kterou sameček zčásti zásobuje potravou. Mláďata krmí oba rodiče. Typický je jejich lov, kdy z větve či jiného vyvýšeného místa zaútočí na hmyz, ve vzduchu chytí kořist a pak se na to stejné místo vrátí.
Většina evropských druhů ptáků nedokáže ve své snůšce rozlišit cizí vejce od vlastního. Naopak lejsek šedý má vynikající rozlišovací schopnosti. Patří totiž mezi druhy, které byly po velmi dlouhou dobu parazitované kukačkou. Tyto druhy si proti kukačce vytvořily ochranu v podobě schopnosti rozpoznat její vejce a eliminovat je ze své snůšky. Vzhledem k této schopnosti lejsků šedých si dnes kukačka vybírá jiné druhy ptáků, které její vejce od vlastního rozeznat nedokáží.
Je zařazen mezi ohrožené, zákonem zvláště chráněné živočichy.
Z vajíček už se začala klubat holátka.
Přeji vám krásný a pohodový den.
Žádné komentáře:
Okomentovat