Včera jsme měli u nás kásný sluníčkový den s příjemnou teplotou kolem pětadvaceti stupňů. Usalašila jsem na balkóně s hrnkem odpolední kávy a pozorovala dění v zahradě. Všimla jsem si, že rehkovi přilétají pořád na stejné místo, tak jsem vzala foťák a šla jsem to obhlídnou blíž. Rehkovi poletovali, poletovali, ale hnízdečko či mladé pípálky neprozradili. Zato jsem viděla pěnice černohlavé a objevila jsem v smrčině a na ořechu i jejich potomky. Rodiče se mi sice vyfotit nepodařilo, protože poletovali a nadávali mi jako zběsilí. Zato mládežníci mi docela pěkně pózovali. Škoda, že dost vysoko a proti světlu.
Pěnice černohlavá je jen o málo menší než vrabec (14 cm), ale štíhlejší. Sameček má na temeni černou čepičku, samička rezavou. Žije v křovinách, na okrajích i uvnitř lesů, v remízcích, parcích i zahradách. Hnízdo si staví na větvích nebo v rozsochách větví keřů a mladých dřevin nevysoko nad zemí. Živí se převážně hmyzem, v létě i dužnatými plody rostlin.
V době námluv mají samečci černohlávků zajímavý zvyk. Staví si jakási hnízdečka, je to jen takový prostý chuchvalec suché trávy, celkem okatě ve křoví, a na tom sedí a zpívají, aby přilákali samičku.
Protože se mi rodiče vyfotit nepodařilo, vypůjdčila jsem si pro ilustraci na netu snímeček jednoho páru.
Přeji vám krásný víkend plný sluníčka, teplíčka, pohody, ....
Žádné komentáře:
Okomentovat