V pndělí se Filip neustále dožadoval vycházky. Jakmile jsem vystrčila nos ze dveří, už štěkal, poskakoval, běhal sem a tam, jen aby na sebe upozornil a byl hrozně neodbytný. Měla jsem sice nějakou práci, ale aby dal pokoj, řekla jsem si, že s ním vyběhnu alespoň na chviličku kousek na louku. On si poběhá a zahrabe a já zase okouknu nějakou havěť. Šla jsem podle břehu, kde je mezi topoly neposekaná tráva a rákos. Sedávají tam šídélka a ploštice nebo páteříčci. A jak tak jdeme, najednou koukám, na spadlé větvi pod topolem seděl pták. Seděl a vůbec neuletěl. Byla to malá káně.
Stála jsem od ní tak půldruhého metru. Blíž jsem se bála, abych na ni neupozornila Filďase. Udělala jsem pár snímečků a okukovala ji, cože neulétne. Viditelné zranění jsem neviděla. Nohy měla obě, křídla také, nic pokrouceného. Jen zobák měla pořád pootevřený a vystrčený jazyk. Přemýšlela jsem, jestli mám dojít za někým z mysliveckého spolku nebo někam zavolat. Nic kloudného mě nenapadlo! Bála jsem se, že dopadnu stejně, jako když jsem se pokusila o záchranu labutího samce. Káně není nijak chráněný a ohrožený druh.
Druhý den mi to nedalo, vzala jsem několik odřezků masa a šla se na louku podívat znovu. Káně se přemístila a opodál seděla matka. Všimla jsem si, že před mládětem leží na zemi krtek a ono má cosi na zobáku. Matka mu přinesla potravu a ono se zřejmě pokoušelo žrát. Filip si ho hodlal prohlédnout, ale očividně se ho bál.
Ptáka jsem si tentokrát mohla prohlédnout a vyfotit z větší blízkosti. Makat jsem se na něho neodvážila. Jeho máma mi neustále pokřikovala nad hlavou, neměla jsem z toho dobrý pocit. A ono ani nebylo v pozici, kdy bych si ho mohla pohladit. Vím, že tihle ptáci se mohou hladit jen na hrudi.
Jak jsem tak ptáka okukovala, pořád mi bylo divné, že má pootevřený zobák a vystrčený jazyk. Pořídila jsem detail a zjistila, že má zřejmě poraněný jazyk (na zobáku jsou vidět pozůstatky z klování do krtka).
Začalo pršet. Nechala jsem tedy na zemi kousky masa a odešli jsme. Po dešti mi to nedalo a ještě jsem se na louku vrátila. Pták byl pryč, kousky masa také, zbyl jen krtek.
Žádné komentáře:
Okomentovat