Včera jsem měla volno, tak jsem se vypravila na heřmánek. Vloni ho u rybníka za Medřičí kvetl celý lán. A ta vůůůně, když se šlo kolem!
A letos? Po heřmánku se slehla zem, roste tam kukuřice.
Takže houby, houby! ......... No jo, houby jsem vlastně cestou potkala. A dvě. Jednoho starého, okousaného žampióna ....
... a jednoho malého, mladého, pěkného, do polévky se hodil.
A když už jsme byli s Filďasem u rybníka, neodolali jsme a celý ho obešli. Nad hlavou nám kroužili černí čápi, ale snímeček se mi nepodařilo ulovit. A s křikem přelétaly nad rybníkem volavky.
Cestou jsem vyfotila tesaříka čtveropásého, ale na netu jsem o něm nenašla žádné bližší informace.
Přímo uprostřed vysekaného pásu kolem rybníka si na listu hověl "ještěpulec". Už má vyvinuté všechny nožky, ale ještě má ocásek.
Na rákosu odpočíval zavřený ve svém domečku hlemýžď.
A tahle krasavice se jmenuje vřetenuška štírovníková. Vřetenuška obecná to nebude, ta má na křídlech 6 skvrn. Ještě by to mohla být vřetenuška mokřadní, ale ta má zaoblená křídla.
O vřetenušce štírovníkové se mi toho také moc zjistit nepodařilo. Jen tolik, že dosahuje velkosti 30 - 33 mm, létá od června do srpna na travnatých lokalitách, během roku se vyvine jen jedna generace, že přezimuje ve stádiu housenky a není to moc hojný druh.
Nevydařený sběr heřmánku se protáhl na téměř tři hodiny. Tak dlouho jsme se s Filďasem toulali a užívali sluníčka.
Žádné komentáře:
Okomentovat