Stehlíci

Nejkrásnější den v roce je za námi, ke svému konci se pomalu blíží i vánoční svátky. Pominul veškerý shon a ruch, odbyté jsou i vánoční návštěvy. Je tedy ideální čas doplnit ptáčkům sypaní do krmítek, vzít do ruky hrníček dobré kávičky nebo čajíku, nachystat k ruce foťák, postavit se k oknu a pěkně v teple pozorovat cvrdlikálky, jak poletují, poskakují, hodují, ... Tak jsem to udělala já. Dopoledne jsem nalouskala ořechy, nachystala ptáčkům míchanici do krmítka na okně i do velkého krmítka, přidala pár rozkrojených jablíček, doplnila lojové koule a zavěsila nový kus loje na jablůňku. Pak už jsem jen stála u okna a pozorovala, jak pípálci poletují, hašteří se na krmítkách, poskakují pod krmítky a pod stromy, aby sezobli, co jiným upadlo. Přiletěli stálí návštvníci - sýkorky, zvonci, vrabci, pěnkavy (jen obecné, jíkavce jsem už nezahlédla ), kosi, sojky, strakapoud (dnes jen sameček s červeným pruhem na zátylku), červenka, drozdi, brhlíci, ... Ale dnes přiletěli i stehlíci.

Stehlík obecný je vskutku elegantní ptáček. Typická je červeně, černě a bíle zbarvená hlavička. Hnědý hřbet a černá křídla přerušena širokou žlutou páskou, která je patrná zejména za letu. Kostřec je bílý. Samičky jsou zbarveny stejně jako samci, jen zbarvení není tak syté a červená obličejová maska je menší, dosahuje jim jen k oku. Opeření mláďat je naprosto odlišné od pestrého šatu rodičů. Mláďata mají hlavu jednobarevně hnědou, záda a spodní stranu šedozelenou, skvrnitou s vyvinutou sytě žlutou křídelní páskou. Stehlíci jsou menší než vrabec, měří 12 cm.

Obývají světlé lesy, ovocné zahrady, předměstí, parky, hřbitovy. V době mimo hnízdění i pole, zvláště pole zaplevelná bodláky a taková, v jejichž blízkosti jsou stromy.

Hnízdění začíná asi po čtyřnedělních zásnubách koncem dubna. Samička staví své malé mistrovské dílo 10 - 12 dní a dobře ho ukrývá. Ve střední a jižní Evropě hnízdí stehlík 2x, někdy až 3x do roka. Když samička sedí na hnízdě, sameček ji krmí z volátka.

V průběhu července se skupinky stehlíků spojují v hejna, která nakonec mohou zahrnovat i několik set jedinců. Výhodou takového společenstva je, že v případě nebezpečí vzlétá nejdříve ten nejplašší pták a tím strhne k útěku i méně bojácné příslušníky hejna.

Zimu stehlíci přečkávají všude tam, kde je dostatek semen na dosud stojících a ze sněhu trčících rostlinách. Jen ledový déšť a silná jinovatka jim mohou způsobit potíže.

Stehlík je specialista na semena, která ještě vězí v semenících. Přednost dává bodlákům. Vytahuje semena špičatým, pinzetě podobným zobákem a šplhá stejně obratně jako sýkorky. Mimo rostlinou potravu v menší míře stehlíci požírají také hmyz. Hlavně brouky, housenky a blanokřídlé. V zimě někdy vybírají semena z olšových a březových šištiček.

Jako všichni pěvci je i stehlík chráněn.